Pravidla, která by měla ulehčit vzdělávání handicapovaných a sociálně znevýhodněných dětí v běžných školách, byla schválena na jaře 2015. Bouřlivou debatu laiků i odborné veřejnosti vyvolala především v posledních měsících. Předkladatelé v důvodové zprávě uvádějí, že převažují záporná stanoviska. Odklad by podle nich vytvořil „dostatečný časový prostor k řádnému vyjasnění jejích negativ, jakož i dostatečný čas k přípravě škol pro její zavedení v praxi“.
Roční odklad by byl podle předběžného stanoviska pro ministry neodůvodněný. „Společné vzdělávání usiluje o maximální podporu rozvoje vzdělávacího potenciálu každého dítěte, žáka či studenta tak, aby mu bylo umožněno vzdělávání, které je v jeho nejlepším zájmu,“ stojí v dokumentu. Kabinet podotkne, že od září budou zvýšené výdaje na speciální vzdělávací potřeby žáků nárokové. Bude tedy zajištěna úhrada podpory, kterou dosud zajišťovali pedagogové jen za mimořádného osobního nasazení, nebo ji nebyli schopni zajistit vůbec, uvádí materiál. Z ministerstev, která se k normě KSČM vyjadřovala, ji podpořilo jen ministerstvo financí Andreje Babiše (ANO).
V debatě o inkluzi je kritizována především údajná snaha začlenit do běžných škol více dětí s lehkým mentálním postižením. Ministerstvo školství opakovaně uvedlo, že se nebudou rušit školy vzdělávající převážně tyto žáky a že si rodiče budou moci vybrat, kde chtějí nechat své dítě vzdělávat.
Komunistická poslankyně Marta Semelová se snažila odklad prosadit už do letošní novely školského zákona, která zaváděla povinný poslední rok předškolního vzdělávání, povinnou maturitu z matematiky a jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Tehdy poslanci její pozměňovací návrh zamítli.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
