Martin Veselovský hned na úvod položil otázku, v čem si Křeček myslí, že je lepším kandidátem na ombudsmana než Helena Válková. Zástupce ombudsmanky pravil, že tuto otázku si nikdy nepoložil a nedokáže odpovědět. „Snad jen to, že znám poměry, mám nějakou představu, nevidím žádný podstatnější rozdíl,“ řekl Křeček a ani slovem se nezmínil o kauze s prokurátorem Urválkem.

Tu připomenul Veselovský, když zmínil Křečkova slova v ČT, podle kterých byla kauza přehnaná. A zeptal se, zda by byla Válková dobrou ombudsmankou. „Podívejte se, celý problém je v tom, že ombudsman není ochránce lidských práv. Mně rostou chlupy na těle, když slyším, že Válková by byla špatnou ochránkyní lidských práv. To by možná byla, ale ombudsman není ochránce lidských práv. Ombudsman má podle zákona kontrolovat činnost vybraných státních orgánů. Nikoliv chránit lidská práva,“ vysvětlil Křeček. Zda by byla, nebo nebyla dobrou ombudsmankou, zástupce Šabatové nedokázal nebo nechtěl soudit a dodal, že Válková už byla ministryní spravedlnosti a je profesorkou na UK. „Proč by, proboha, nemohla být ještě ombudsmankou?“ tázal se. Kvůli veřejnému mínění by její nástup do funkce byl trnitý, mínil kandidát na post, ale věcné důvody proti neviděl.

Moderátor pak Křečka konfrontoval se zněním zákona č.349/1999 Sb., který uvádí:

Ochránce přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor a za tím účelem

a) poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace,
b) provádí výzkum,
c) zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací,
d) zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty.

Křeček pravil, že toto bylo do kompetence ombudsmana přidáno později. „Jako jedna z věcí, které k nám přicházejí z Evropy,“ doplnil. „Ten původní ombudsman byl zřízen z jiného důvodu a k jinému účelu.“ Zákon o Veřejném ochránci práv podle něj potřebuje přestavbu, protože už neodpovídá skutečnosti. Řekl Veselovskému, že zákonem se samozřejmě řídí a bude řídit, i částmi o diskriminaci, ale otázka zní, jak se definuje diskriminace, protože mnohé věci, které jsou označovány za diskriminaci, jí nejsou.