Romský koncentrák v Letech: Koluje závažný text

07.02.2018 13:51

Absolventka romistiky na Filosofické fakultě UK v Praze Renata Berkyová sepsala pro server neziskové organizace Hate Free Culture článek o táboře v letech u Pisku, kde za druhé světové války zemřelo několik stovek lidí. Její pohled na tábor v Letech stojí v opozici proti pohledu, který v poslední dobře předkládají poslanci hnutí Svoboda a přímá demokracie v čele s Tomiem Okamurou.

Romský koncentrák v Letech: Koluje závažný text
Foto: David Hora
Popisek: Demonstrace za zbourání vepřínu v Letech.

Kolem vepřína v Letech u Písku, kde byl za druhé světové války tábor, v němž umírali lidé, je opět rušno. Debaty kolem tohoto tábora se v Česku vedou už přes dvacet let. V poslední době rozvířil diskusi předseda SPD Tomio Okamura, který o táboře mimo jiné tvrdil, že nebyl oplocen. Později se za svá slova částečně omluvil a uznal, že kokem tábora plot byl.

Mnohem pochmurnější pohled na tábor podala už v roce 2017 absolventka romistiky na Univerzitě Karlově v Praze Renata Berkyová. Lidé, kteří se v táboře pokoušeli vzepřít se svým českým strážcům, se se zlou potázali. Dostalo se jim brutálního zacházení. Tábor původně uzpůsobený pro čtyři sta lidí nakonec pojal víc než tisíc osob nepohodlných tehdejšímu protektorátnímu režimu, resp. nacistům. Na stovky vězňů byly v táboře jen dvě toalety. „Následkem těchto okolností záhy po příchodu cikánů nastala hromadná epidemie průjmových stavů, cikáni však nebyli odděleni a spali společně,“ uvedl k situaci v táboře lékař František Kopecký.

Sluší se dodat, že velitelem tábora byl Čech Josef Janovský.

„V barácích byla taková zima, že do rána zmrzl i inkoust v kalamáři. Kárancům do baráků mělo se vydávat uhlí podle direktiv daných zemským úřadem. Obviněný Janovský toto uhlí však zadržoval a vydával, resp. dal vydávati svým podřízeným kárancům jen velmi nepatrné množství uhlí. Někdy docela vůbec žádné. Kárancům byla velká zima a proto chodili do blízkého lesa na dříví,“ doplnil  František Malík, tehdejší hospodář v táboře.

Vězni navíc trpěli hlady, neboť nedostávali dost jídla. Jídlo bylo z tábora často tajně odváželo, takže na trestance opravdu mnoho nezbývalo. Romové prý často dostávali jen shnilé brambory a zelí. Janovský si údajně jídlo schovával pro sebe.

Ta pravá hrůza ovšem nastala v okamžiku, kdy v táboře vypukla epidemie tyfu. „Mnozí vězni se nacházejí v natolik žalostném stavu, že je nutno považovat jej za beznadějný. Jejich skonu se již nedá zabránit“, stojí v lékařských záznamech z ledna roku 1943.

Děti byly v táboře od rodičů odděleny a žily v samostatných barácích. Nelehký život v táboře mnoho dětí nepřežilo. Zemřelo tam 241 dětí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…