Ruský historik: Jsme tak velká země, že se nás všichni bojí. A my sami nevíme, co se sebou dělat

14.07.2014 13:15

Ruský historik a novinář Pjotr Romanov se v deníku Moscow Times zamýšlí nad tím, proč budí Rusko u svých sousedů obavy. Přichází s vysvětlením a začátek těchto obav zasazuje do historických souvislostí. Rusko se dle jeho názoru nikdy nemůže změnit tak, aby s ním byla Evropa spokojená.

Ruský historik: Jsme tak velká země, že se nás všichni bojí. A my sami nevíme, co se sebou dělat
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Strážcům dodávají psychickou podporu duchovní

Anketa

Odlehčená prázdninová otázka... Ale odpovězte na ni podle pravdy: Přáli byste si, aby se Karel Gott aktivně zapojil do politiky?

5%
95%
hlasovalo: 3903 lidí

„Po dlouhá staletí jsou Rusové pyšní na velikost své země, zároveň však nevědí, jak takové přírodní bohatství efektivně využít. A zatímco si s tím Rusové lámou hlavu, jejich sousedi se na ně dívají podezřívavě a s obavami," píše Romanov. Stejně tak ale můžeme podle něho říci, že Rusové nerozumí tomu, proč z nich mají sousedé vlastně strach. „Nemůžeme přece za to, že jsme tak velcí. To Bůh nás učinil velkými, nikoli my sami. Nejsme schopni se vžít do uvažování lidí z Pobaltí, protože naše země se rozkládá od Evropy až po Pacifický oceán," vysvětluje Romanov.

„Není ovšem pravda, že Rusové vzbuzovali obavy jenom proto, že u nich vládl komunismus. Není tomu tak. Rusko díky své rozloze a odlišnosti vzbuzovalo obavy vždycky. Můžete si být jistí, že i kdyby Vladimir Putin ze dne na den skončil ve své funkci, Evropa se bude i poté Ruska obávat naprosto stejně," má jasno Romanov.

Celý článek v angličtině najdete ZDE.

„Jako historik mohu celkem přesně určit, kde mají tyto obavy svůj začátek. Jde o období ještě před narozením cara Petra Velikého. Jeho budoucí učitel a přítel Gottfried Wilhelm Leibniz se pokusil napjaté vztahy mezi evropskými mocnostmi vyřešit tak, že navrhl pro každou její sféru vlivu. Rusko podle jeho návrhu mělo připadnout do sféry vlivu Švédska. Tehdy však ještě nikdo netušil, že Petr Veliký udělá z Ruska velmoc a naopak do té doby mocné Švédsko fatálně oslabilo," pouští se Romanov do daleké historie.

„Rychlý vzestup Ruska vyvolal v Evropě obavy, které postupně dále narůstaly a nezmizí, dokud bude Rusko oblékat velikost 10XL. Velikost země nám samozřejmě mnohokrát v historii pomohla. Počínaje invazí Napoleona na začátku 19. století a konče vítězstvím ve 2. sv. válce," míní Romanov. Nicméně rozlehlost země často Rusku podle Romanova působí i značné obtíže. Zmiňuje v této souvislosti úspěšného generála Jakova Kulneva, který porazil Švédy, Turky a v roce 1812 i Napoleona, a ten kdysi žertoval, že Rusko je „skvělá země, protože může pokaždé válčit s jiným sousedem".

„Já, coby mírumilovný člověk, pro jeho žertování v tomto směru nemám příliš pochopení. Musím však připustit, že měl do jisté míry pravdu. Jsme tak velká země, že musíme pořád řešit nějaké problémy. Jeden problém je vyřešen a o 1000 kilometrů dále se vytvoří další. Nikdy nebudeme perfektní nablýskaná země typu Monaka. Lhostejno, v jaké se zrovna nacházíme ekonomické či politické situaci," uzavírá realisticky své zamyšlení Romanov.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…