Rusnok tepal zemědělce: Menšina vydírá většinu společnosti. Dotací co nejméně

25.02.2024 14:36 | Monitoring

V pořadu Otázky Václava Moravce se odehrála diskuse poradkyně odborů Jany Maláčové, poradkyně premiéra a členky NERV Heleny Horské a bývalého premiéra Jiřího Rusnoka o protestech zemědělců a zejména o problému dotací. Rusnok problém s dotacemi v zemědělství vidí jako problém nejen České republiky, ale celé Evropské unie – „je to jeden z jejích strukturálních problémů“. Podle ekonomky Horské však v současnosti bez dotací zemědělství nemůže přežít.

Rusnok tepal zemědělce: Menšina vydírá většinu společnosti. Dotací co nejméně
Foto: Screen: ČT24
Popisek: Jiří Rusnok, Helena Horská a Jana Maláčová v OVM.

„Hlavním zájmem českého zemědělství je soběstačnost,“ začala Jana Maláčová (SOCDEM) o současné situaci v Česku, kde tento týden v Praze zemědělci protestovali proti byrokracii, proti ekologickým požadavkům v zemědělství a proti dovozu ze zemí mimo Evropskou unii.

Maláčovou na průběhu protestů zaujala jedna věc, a to přístup vlády. „Každý má právo protestovat, myslím, že to k demokracii patří, a myslím, že každá vláda, když je kritizována, tak si tu kritiku má vzít k srdci. A co mě opravdu velmi negativně překvapilo, bylo to, že ten, kdo kritizuje vládu, je okamžitě obviněn a nálepkován například z toho, že podporuje Rusko,“ řekla Maláčová. Ona sama toto považuje za nepřijatelné.

„Myslím, že to omezuje tu svobodu slova. A divím se zejména veřejnoprávním médiím, že to nějakým způsobem neakcentovala. Protože kritizovat vládu a mít jiný názor je normální,“ uvedla Maláčová.

Moderátor Václav Moravec k jejím slovům doplnil, že nepochybně v pořadu Otázky Václava Moravce, diskusním pořadu České televize, je vláda kritizována opakovaně.

Do diskuse se poté zapojila ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. Zemědělství podle ní v současném stavu, i z hlediska míry regulovanosti, bez dotací nedokáže existovat. „Vypěstovali jsme si tady Otesánka, který bez dotací není schopen přežít. Ale není to vina zemědělství. Je to vina obrovských regulací, tlaku na soběstačnost celé Evropy,“ dodala ekonomka Horská, a že nelze mluvit pouze o soběstačnosti České republiky, jelikož ta funguje v rámci evropského trhu.

Ne všechna „pravidla hry“ jsou dle jejích slov pod kontrolou České republiky. Některá z nich se určují v Bruselu a Česká republika je poté v některých případech pouze upravuje nebo doplňuje. Celý systém je tak podle ekonomky velmi složitý a finančně náročný. „A chcete-li – a tato vláda se pokouší zefektivnit dotační politiku –, tak zjistíte, že samozřejmě narazíte na velkou sílu nevole, která znamená, že lidé a podnikatelé nechtějí přijít o stávající dotace. A zároveň tady máte skupinu ‚malí a středně velcí zemědělci‘, kteří si stěžují, že jsou v rámci dotací diskriminováni,“ řekla Horská.

Anketa

Mají čeští zemědělci proč protestovat?

97%
2%
hlasovalo: 46418 lidí
Moravec připomněl, že zemědělci vyzvali ministra zemědělství Marka Výborného ke krokům týkajícím se například lepšího nastavení všech podpor s ohledem na velikost podniku, a že pro mikropodniky je nezbytné nastavit jednoduché podmínky čerpání přímých podpor. Horská tyto požadavky včetně požadavku zastropování dotací respektuje. „Zároveň bych k tomu přidala, abychom konečně udělali nějakou analýzu efektivity dotací. Co nám přinesly, co přinášejí spotřebiteli, co státu a co také přinášejí tomu konkrétnímu podnikatelskému sektoru,“ vyzvala Horská. Odmítla však, že by vypracování této analýzy bylo povinností NERVu, vzhledem k tomu, že se jedná pouze o sdružení nezávislých expertů.

Ke slovu se pak dostal Jiří Rusnok, bývalý předseda vlády ČR a mezi lety 2016 až 2022 guvernér České národní banky. Ten situaci shrnul jako „boj o to, která nátlaková skupina si vymůže více z našeho společného koláče“. Podivil se i nad tím, že zemědělci se tváří, jako kdyby na dotace měli ústavní právo.

Moderátor Moravec připomněl hlavní argument protestujících zemědělců. Ten říká, že tuzemské zemědělství by v evropské konkurenci neuspělo, pokud by čeští zemědělci nedosáhli na dotace.

„Takhle ale argumentují všichni,“ řekl Rusnok. Že se toto téma stalo internacionálním, to podle něho jen ukazuje, že evropská politika ve vztahu k zemědělství je bez velkých změn dlouhodobě neudržitelná. „Jestliže zde máme sektor, který tvoří 1-2 % HDP a tvoří do 2 % zaměstnanosti, a pobírá 30 % evropských dotací – konzumuje 30 % evropského rozpočtu… ale i těch domácích dotací konzumuje dost, v porovnání s tím, jak je sektor důležitý pro vytváření toho koláče,“ upozornil Rusnok.

Kdyby byl Rusnok premiérem, byl by prý opatrnější s nálepkováním lidí. Považuje však za symptomatické, že největší reprezentativní zemědělské organizace se za pondělní protest nepostavily. „Asi by to pro mě jako pro premiéra bylo signálem, že to je jen nějaká okrajová iniciativa,“ poznamenal.

V souvislosti s dotacemi pak dodal, že by se mělo počítat s tím, že zde s jejich rozdělováním vždycky bude problém. „Ideálem je, podle mě, těch dotací rozdělovat co nejméně a těch co nejjednodušších,“ upozornil, a že i náklady na provozování dotací rostou.

„Dokonce se vypisují i dotace na administraci dotací,“ doplnil Moravec.

„A to je právě jen ukázkou té absurdity, kam to pak vede. Čili, budeme si asi muset říct, zda by se Evropa dokázala do jisté míry obejít bez těch dotací,“ řekl Rusnok. Nenavrhoval by však úplné zbavení se dotací, nýbrž jejich zásadní zjednodušení.

Maláčová dodala, že práce v zemědělství je velmi tvrdou prací, jež je v zájmu České republiky. Poté se vrátila k poradkyni premiéra v tom, že vláda nemá k dispozici žádnou analýzu efektivity dotací. „Jak v tom může vláda dělat pořádek, když nezná základní čísla?“ nechápe Maláčová. „To je vlastně vysvědčení fungování této vlády. V čem teda dělá pořádek? Za jakých podmínek? A čeho chce dosáhnout? Kde je nějaká analýza? Sami jste teď zkonstatovali, že vlastně nevědí, co dělají.“

„Je to systém nespravedlivý, české zemědělství je nesoběstačné a pravděpodobně ta struktura (rozdělování dotací) je špatná – ne v zájmu této země, ale dokud nebudu mít žádná čísla na stole, tak o čem se bavíme?“ ptala se bývalá ministryně práce a sociálních věcí.

Horská souhlasila, že v nepřipravenosti materiálů také spatřuje handicap současné vlády. „Máte pocit, že NERV na vládu netlačí?“ Horská upozornila na skutečnost, že NERV každý kvartál zveřejňuje analýzu a tlačí na vládu, aby věci posouvala kupředu. „Nemůžete ale čekat od NERVu, že bude dělat hospodářskou politiku za vládu. My k tomu nemáme kapacity ani data.“

Ekonomka nesouhlasila s tím, že by NERV na vládu nevyvíjel dostatečný tlak. Horská uvedla, že už v rámci fiskálního balíčku NERV žádal o zefektivnění systému dotací. S výsledkem balíčku nicméně spokojená není. „Nejsem, ale myslím, že tady je velký prostor ke zlepšení,“ prohlásila Horská.

Přidala k tématu i skutečnost, že s „oddotováním“ ekonomiky všichni souhlasí, ale že horší je to s provedením. „Jakmile se začne brát dotace z jejich kapes, tak vznikají stávky a všichni jsou proti tomu. Ale my stále tvrdíme a budeme tlačit – pojďme zefektivnit ty dotace, které musí zůstat, ale jinak pojďme ‚oddotovat‘ naši ekonomiku.“

Reagoval Rusnok: „Je to primárně evropský problém. Nemyslím si, že zrovna my jsme nějak výrazně horší v tomto směru, než je ten průměr Evropy. Je to prostě jeden z těch strukturálních problémů Evropské unie, že si dodnes neporadila s tím, jak naložit s vlastním zemědělstvím, aby ho zároveň nezadusila a nenechala umřít ve světové konkurenci, ale zároveň aby se z toho nestal tento politicko-dotační balvan, kdy naprostá menšina ekonomicky aktivního obyvatelstva angažovaná v zemědělství nebo v návazných oborech vlastně vydírá naprostou většinu zbytku těchto společností.“

Všichni tři hosté pořadu Otázky Václava Moravce se pak shodli na tom, že nevěří, že se téma zjednodušení dotačního byznysu pozitivně změní po letošních volbách do Evropského parlamentu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Kroutilová

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Rusnok mluví hloupě,, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusemravní bahno , 25.02.2024 15:17:24
na úpravnách vod dělá 0,000001 lidí a ať se zkusí bez plodů jejich práce obejít. Pojde do tří dnů. Nelze vše vidět přes ekonomické ukazatele. Válka za humny, Ukrajinci prohrávají a naše vláda na vlastní zemědělství plije, Agrární komora nic nevyrábí, jen metodicky vede, ti ostatní malozemědělci, co lezou vládě do zadku, tak jejich svaz obhospodařuje jen 9% orné půdy, ale pro potroublou vládu jsou reprezentanty zemědělství, se kterými hodlá jednat. A náš pohlouplý premiér taky. Každý rozumný by teď posiloval vlastní výrobu potravin z VLASTNÍCH zdrojů a ten hlupák je nazývá dezoláty a ruskými trolly. Řekl bych, že nás chce tato lokajská vláda dostat do pozice odběratele amerických přebytků. Pokud to těm odrodilcům projde, připravte se na chleba za dvě stovky.

|  11 |  0

Další články z rubriky

Pracoval pro CIA. Teď vyzval OSN: Zjistěte, kdo odpálil Nord Stream. A ukázal na USA

6:45 Pracoval pro CIA. Teď vyzval OSN: Zjistěte, kdo odpálil Nord Stream. A ukázal na USA

Nebude trvat dlouho a budou to dva roky, co došlo k sabotáži plynovodu Nord Stream, který zásoboval …