Zpravodajský deník Lidovky.cz oslovil šest vesměs mladých Rusů, žijících kratší či delší dobu u nás, a jednu Ukrajinku, žijící dříve sedm let v Rusku, a položil jim tři shodné otázky. Jak hodnotíte situaci na Krymu? Je nedělní referendum legitimní? A konečně: Referují podle Vás česká média o situaci na Ukrajině objektivně, či je zpravodajství jednostranné?
Na první otázku se sešly odpovědi chápající postup Rusů i opačné. „Můj názor je takový, že Rusko má jen velmi špatné PR pro obhajobu svých kroků. Kdyby měli lepší PR osobu, než je Putin, tak by to možná i celé vypadalo jinak. Aspoň tedy u nás s tím vyhrocením situace,“ míní dvacetitříletý student Jan Kistanov, žijící od narození v ČR. Naproti tomu Jurij Kasimov má skeptický pohled. „Putin zhoršil světový dojem o Rusku, který i tak nebyl příliš dobrý. Také to pokazilo vztahy s EU a Amerikou. Bohužel hodně Rusů kvůli tomu začalo podporovat Putina,“ míní. Podle jednadvacetileté ukrajinské studentky Ekateriny A. Tkachenkové Krym vždy víc inklinoval k Rusku, několik století přece Rusku patřil.
Naopak Arsenij Baljajev vnímá situaci na Krymu jako smutnou a děsivou zároveň, je podle něj až s podivem, jak je v dnešní době relativně lehké měnit hranice v Evropě, aniž by to vyvolalo nějaké větší pnutí ze strany Evropské unie či Spojených států.
Naopak oslovení Rusové a Ukrajinka se vesměs shodují, že referendum je v podstatě nejlepší řešení a že většina obyvatel Krymu tíhne k Rusku a proto v referendu bude hlasovat za secesi od Ukrajiny.
Role západních sdělovacích prostředků
Nejzajímavější pro nás jsou zřejmě názory na úlohu domácích sdělovacích prostředků. Arsenij Baljajev cítí podle svých slov pozitivní změnu ve srovnání například s referováním o konfliktu v Gruzii v roce 2008, kdy bylo Rusko popisováno jako jednoznačný agresor. „Nyní je to více prezentování skutečné situace bez zbytečných zabarvených hodnocení a komentářů.“
Naopak ukrajinská studentka Ekaterina A. Tkachenková míní, že klíčovou otázkou jsou právě média. V Evropě máme vlastní propagandu, v Rusku mají vlastní a Ukrajinu pro jistotu odpojili. „Média jsou dalším provokatérem, co poštvávají lidi proti sobě, aniž by si to možná sama uvědomovala. Vidíme totiž zprávy buď čistě proruské, nebo protiruské. Zprávy, které by mohly tuto černobílou taktiku narušit, radši nikdo oficiálně nepublikuje.“ Studentka Marie jí dává za pravdu: „Západní média z velké části kroutí události, jak se jim chce. Ukrajinu ani Rusko vůbec neznají,“ říká.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jma
