Dohody z Minsku, uzavřené nad ránem, by měly ukončit boje na Ukrajině. Náročná noční jednání sice začala podáním ruky mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Petro Porošenkem, ale i na závěrečné tiskové konferenci bylo podle České televize zjevné napětí.
V Událostech, komentářích ČT dohodu komentovali Milan Štěch, Vojtěch Filip a Alexandr Vondra.
Podle Štěcha je proces nadějný, ale je v něm řada "nášlapných min“, které jej mohou zmařit. Předseda KSČM označil za největší nebezpečí míru na Ukrajině USA, které by prý měly slíbit, že nebudou nadále ovlivňovat kyjevskou vládu.
Alexandr Vondra vidí nebezpečí jinde: "Ta ruská část na Ukrajině jistě bude chtít dokončit svou misi,“ tuší. Pak připomněl, že noční dohody z Minsku mimo jiné obsahují závazek, že Ukrajina bude svou východní hranici s Ruskem ovládat až na konci roku 2015, poté, co provede ústavní změny. "Takže ještě celý rok ta hranice bude propustná,“ upozornil.
_profil_top.jpg)
Na Štěchovu poznámku o "nášlapných minách“ reagoval ještě Filip, podle kterého je největší minou ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk a jeho napjatý vztah s prezidentem Porošenkem. Tomu ale prý předseda komunistů alespoň věří dobrou vůli. "Ukrajinská moc nemusí respektovat své závazky, tak jako je nerespektovala po Majdanu. Tehdy platily uzavřené dohody asi čtyři hodiny, a pak už neplatilo nic,“ připomněl. Největší nášlapná mina je tedy podle něj na straně Kyjeva.
Štěch zmínil, že pozice prezidenta Porošenka je velmi složitá. Na jednu stranu musí usilovat o mír a na druhou chránit integritu Ukrajiny. "Když ustoupí, tak ho snadno pochopí mámy a tátové ve válčících oblastech, ale lidé od těch bojů vzdálení už hůře,“ myslí si.
"Je to dilema československého politika z roku 1938,“ přidal se Alexandr Vondra. Pak zareagoval na Filipa slovy: "Musím se ohradit proti té vaší ruské propagandě." Klíče k dohodě má podle něj Vladimir Putin, který dohodu nechce. Ukrajinu prý nechce celou ovládnout, protože by to finančně neutáhl, ale chce ji trvale destabilizovat.
Pak bývalý ministr zahraničí zakroutil hlavou nad Filipovou kritikou postoje USA a poznamenal, že podle jeho názoru by se USA měly angažovat mnohem více. Dodávky zbraní, kterými Washington hrozil, podle něj splnily svůj účel. "Je dobře, že je tady ta hrozba. Protože nikdo jiný už tu není schopen vyvolat na Putina tlak,“ poznamenal. USA podle něj reagovaly značně pasivněji, než bylo posledních 25 let zvykem, a je to škoda. "Na můj vkus se angažují málo,“ ujistil.
"Nebudu ty hlouposti více komentovat,“ uvedl na oplátku předseda KSČM. Pak připomněl, že kyjevská vláda se nechová problematicky zdaleka jen k rusky mluvící menšině na východě, ale například i k opozičním komunistům. "Já od nich mám informace, že jejich členové mizeli, byli mučeni a objevili se třeba až po pěti dnech, a to ještě jen díky tlaku OBSE,“ připomněl předseda komunistů. "Pan Jaceňuk, to je předseda vlády, která týrá své občany,“ zakončil Filip.
Vondra do jeho slov rozladěně poznamenal, že Putin také vraždí a pronásleduje své oponenty, a neváhá je vraždit ani v zahraničí.
Putin je ve svém živlu
Redaktora pak zajímalo, jak to dopadne s Krymem, o kterém se v Minsku vůbec nejednalo. Štěch poznamenal, že je možné, že tuto cenu bude Ukrajina muset za mír zaplatit. Vondra se obává téhož, i když si myslí, že právě kvůli Krymu Putin celou anabázi spustil.
"Tak Krym byl vždycky ruský. Ukrajinským se stal rozhodnutím generálního tajemníka Chruščova,“ spustil rozšafně Filip. Podle něj tento fakt akceptuje i Evropská unie a USA, takže se v podstatě není o čem bavit. Pokud jde o začátek války, podle Filipa jím bylo až brutální utažení šroubů rusky mluvícímu východu ze strany nové kyjevské vlády. "Zakázat mateřský jazyk považuji za vyhlášení války obyvatelům,“ poznamenal předseda KSČM.
Alexandr Vondra pak při pohledu na záběry z Minsku poznamenal: "Putin je na těch obrázcích ve svém živlu, má radost, že ho svět musí brát vážně. Jemu se stýská po Vídeňském kongresu roku 1815 nebo Jaltské konferenci roku 1945, kde Rusko mělo hlavní roli, a naopak nemá rád léta 1918 a 1989, když se s Ruskem nikdo nebavil,“ poznamenal.
Z pohledu naší malé země je to podle něj přesně naopak: "1918 - nejlepší léta Československa, po roce 1989 zlatý věk. Naproti tomu po Vídeňském kongresu tu byl absolutismus a po Jaltské konferenci sem přišli bolševici,“ poznamenal.
Po letech 1918 a 1989 si podle něj národy mohly vybrat. "A on do toho zanáší prvky mocenské politiky,“ poznamenal k Putinovi vyčítavě.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jav
