Tiskové oddělení českého premiéra celý týden veřejnost zásobovalo informacemi o tom, jaké jsou výsledky cestování po Africe. Premiér Petr Fiala například jednal s lékaři v Ghaně.
„Myslím si, že každá země by měla rozvíjet jak politické, tak ekonomické vztahy s mimoevropskými zeměmi, to znamená s oblastmi, které rychleji ekonomicky rostou. Myšlenka jet do Afriky, potenciálně nejvýkonnějších zemí jako je Etiopie, jako je nejlidnatější země Nigérie, která má 220 milionů, Ghana a Pobřeží slonoviny, byl výběr správný. Problém je, že naše země, Česká republika, není schopná návštěvu kvalitně připravit. A potom samozřejmě, a to je širší kontext, reagovat na vývoj ve světě. Konkrétně v tomto případě k izraelsko-palestinskému konfliktu. Je to špatné pro naše postavení ve světě,“ uvedl Rouček.
„Ve světě máme přibližně dvě stě zemí, z nichž většina nejsou demokracie. Ukázalo to jasně hlasování na valném shromáždění OSN, kde jsme byli se státy jako je Nauru a Fidgi v těžké menšině. Měli bychom si uvědomit, kde v tom světě stojíme a co chceme. Pokud chceme například dosáhnout toho, abychom měli za pár let na dva roky místo nestálého člena v Radě bezpečnosti, že nás většina světa díky našemu chování nepodpoří,“ poznamenal.
Pokud jde o ekonomiku, bohužel. „Byl jsem v Nigérii jako pozorovatel na volby. Nigérie je samozřejmě obrovská země, má ropu, má čím platit na rozvojové projekty. Ale nám, prostě kvůli našemu chování, kvůli tomu, že se nedovedeme orientovat ve světovém dění, ty příležitosti utečou,“ dodal s tím, že myšlenka jet do Afriky má horší než nulový výsledek.
Šéf kabinetu objevil vzdálenou zemi za oceánem…
Premiér jel na nákupy do Německa a záhadně zjistil, že nákup v tamním obchodě vyšel levněji. Jeho poradce Štěpán Křeček se pustil do obhajoby s tím, že se premiér pustil do „vytvoření předpolí“ k jednání o tom, aby se s českými zákazníky zacházelo jako s německými.
Je srovnání Petra Fialy s Milošem Jakešem přehnané?Anketa
„Představme si, že by německý kancléř jel nakupovat do Česka. Byl by pro srandu králíkům celému Německu. Ten problém není nový. Člověk by očekával, že problém budou řešit, a nechápu, jaké ‚předpolí‘ si budou vytvářet. To, že budou mluvit s některými řetězci, to mluvily i předchozí vlády. Problém dvojí kvality potravin se někdy řešil, částečně i úspěšně, někdy před šesti nebo sedmi lety. Myslím si, že premiér Fiala a jeho popularita mezi voliči je u dna. Nevím, kdo mu to poradil, jestli lidé typu Štěpána Křečka nebo nějací tzv. PR experti? To je rada za všechny drobné,“ podotkl.
A jestli teď byl premiér v průzkumech už téměř u dna? „To bude problém jak pro ODS, tak postupně i pro vládu. Jsem toho názoru, že ódéeska toto bude muset řešit, a jak říkám, tipuji to, jak se říká, do roka a do dne. Budeme mít za sebou troje volby a ty ukážou na budoucnost Petra Fialy. Jak tou cestou do Afriky, tak těmi nákupy v Německu si nepomohl,“ míní Rouček.
Ještě troje volby a bude jasno definitivně
„Vláda bude samozřejmě pokračovat dál. V červnu máme evropské volby, za jedenáct měsíců máme volby do třetiny Senátu, a co bude po volbách? S jakým kandidátem ODS bude nastupovat do sněmovních voleb, to je otázka. Tohle si ale musí řešit hlavně nejsilnější strana, ale na momentální fungování vlády toto nebude mít vliv,“ analyzoval. „Vláda bude fungovat jako doposud, bude muset řešit problémy, které má na stole, to znamená, jak s rozpočtem, tak hlavně protesty lékařů. Tady je obrovský problém, když vám tisíce lékařů nebudou chtít vykonávat tzv. dobrovolné přesčasy, kdy jsou v nemocnicích třeba šestatřicet hodin nonstop. To není dobré ani pro zdraví lékařů a zdravotnického personálu, ani pro zdraví pacientů. To je jeden velký problém, který bude muset vláda řešit,“ připomíná Rouček.
Stěžují si učitelé, školy plánují výstražnou stávku nebo některé protestní akce. „Ať máte jakýkoli údaj z ekonomiky, místo nějakého oživení to ukazuje spíš na nějaký další pokles. Nevím, z čeho vláda počítá, že naše ekonomika poroste, zvlášť když nemá žádnou prorůstovou strategii a nemá vypracovaný koncept investičních pobídek pro investice s vysokou přidanou hodnotou. To znamená investice budoucnosti.“
„Máme tady problém s energiemi, který je zase do velké míry uměle vytvořen neschopností vlády a českých institucí, protože lidé těžko chápou, že my vyrábíme 120 procent své elektřiny a ta elektřina je u nás jedna z nejdražších. Sousedé dovážejí elektřinu, viz Rakousko, a elektřina je v Rakousku levnější. Vláda není schopná provést některé změny, viz fungování ERÚ. Hodně se mluví nebo mluvilo např. o tzv. zestátnění ČEZu, ale nyní je to také u ledu. Hrozí, že budeme platit jedny z nejvyšších energií. V době, kdy naše ekonomika, náš průmysl je nejvíce náročný, má největší spotřebu, co se týká Evropy. Když Německo schválilo masivní podporu svému průmyslu.
Vláda ČR bude pokračovat dál, ale má na stole obrovské množství problémů, ale po dlouhodobých zkušenostech si nejsem jist, jak toho bude schopná,“ přemítal Rouček.
Kolikrát Česká republika použila právo veta
A jak je to s používáním možností společné zahraniční politiky EU? „Vidíme to i na příkladu krize na Blízkém východě, tak aby země mohly hrát nějakou roli, měly by mluvit jedním hlasem, to znamená mít systém, který umožní vytváření kompromisů, kde by se všechny nebo naprostá většina států viděla, kde by se shodla a kde by Evropa mohla mluvit, jak se říká, jedním hlasem. Máme tady také otázku dalšího rozšíření EU. Evropská komise navrhla, aby byly zahájeny rozhovory s Ukrajinou a s Moldavskem. Je potřeba si klást otázku, zda Evropská unie poté, co by se měla někdy rozšířit, někdy za deset let např. o dalších pět nebo šest nebo sedm zemí, jakým způsobem bude schopná fungovat,“ poznamenal.
Souhlasíte s tím, že koalice SPOLU jde společně i do eurovoleb?Anketa
V České republice děláme dál z komára velblouda
U nás řešíme často zahraniční politiku. „Ale, když si vezmeme naši zahraničně obchodní politiku, kde všechny smlouvy nevyjednávají jednotlivé státy, ale právě EU, tam vlastně problém nikdy není. Vím z vlastní praxe, z vlastní zkušenosti, když se uzavírá např. smlouva o volném obchodu s nejrůznějšími zeměmi, nebo i sousedské smlouvy např. s Marokem, tak je jasné, že Španělsko, Francie, Itálie atd. mají určité zájmy. To znamená např. ochrana jejich zemědělců, protože to, co pěstují na jedné straně Středozemního moře, jako jsou rajčata, olivy, papriky a podobně, tak to samé pěstují na druhé straně v Maroku, Tunisku atd., ale vždycky se dojde k nějakému kompromisu, který vyhovuje i těm zemím, v tomto případě těm jižním zemím,“ zhodnotil.
„Ano, dělá se tady z toho politikum. Strany, které nemají rády EU, nebo dokonce chtějí z EU vystoupit, dělají z komára velblouda, ale není to prostě tak velký problém, jak se na první pohled zdá. Když si vezmete i náš vlastní příklad, nyní, na kterém jsme si uřízli nejenom v Africe ostudu, náš vztah k válce Hamás versus Izrael, tak kdybychom se chovali podobně, jako se chovají jiné země, třeba Německo, tak by nikdy nedošlo k diplomatické ostudě, že večer před návštěvou českého premiéra v Nigérii nigerijská strana řekla, že není schopná návštěvu zajistit. Kolikrát by nás společná pozice ochránila před trapasy typu cesta premiéra Fialy do Afriky.
Nebo koneckonců i cesta ministra průmyslu a obchodu Síkely do Saúdské Arábie. Když my k tomu kolikrát nemáme vlastní expertízu, ministři nevědí, jak se chovat. Každému ministrovi v jakékoli zemi, ať je to Německo, Francie, USA, tam by nikoho vůbec nenapadlo, když má jet za dva dny do Saúdské Arábie jednat o ropě, že by se předtím zahalil izraelskou vlajkou. To neznamená, že nepodporuji Izrael, že podpora nějak utichá, ale musím brát do úvahy realitu našeho světa. Tím, že si jako politik vezmu izraelskou vlajku, tím Izraeli nepomůžu v ničem, ale poškodím jen sám sebe, svou zemi. To je potřeba si dát na misku vah,“ uzavřel Libor Roučak.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá