Deklaratorní zákon o Havlových zásluhách schválila sněmovna počátkem února na návrh vlády. Stručná norma konstatuje, že "Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii". Návrh podpořili poslanci všech stran kromě komunistů, kteří jsou v Senátu pouze dva. Souhlasného přijetí by se tak předloze mělo dostat i přes spíše kuloární výhrady některých senátorů proti takovýmto typům zákonů.
Havel byl humanista podobně jako Masaryk
Horní komora už v minulosti podobně Havlovo působení ocenila, a to po konci jeho prezidentování svým usnesením z dubna 2003, podle něhož se Václav Havel zasloužil o stát. Stejného uznání, avšak ve formě zákona přijatého prvorepublikovým parlamentem, dosáhl ještě za svého života první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Havel byl hlavně pro svůj důraz na mravní hodnoty a humanismus občas k Masarykovi přirovnáván. Havla s Masarykem v jistém smyslu pojilo i to, že byl posledním československým a zejména prvním českým prezidentem.
Uznání zásluh o stát se v roce 2004 dostalo také Masarykovu nástupci v úřadu hlavy státu Edvardu Benešovi. Tuto normu prosadila sněmovna přes nesouhlas Senátu. Jeho členové před osmi lety přiznávali Benešovi zásluhy o vznik Československa, poukazovali ale na jeho spornou roli v dobách mnichovské krize v roce 1938 a při převzetí moci komunisty o deset let později.
Prezident Václav Klaus pak tuto normu nepodepsal, ale ani nevetoval. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že takovéto formy oceňování jsou po 60 letech sporné. Beneše nicméně v roce 2008 označil za velkého státníka, díky němuž bylo Československo dvě desetiletí suverénní zemí, ale který podlehl náporu dvou totalit 20. století.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe
