Moderátor začíná rozhovor otázkou na to, co si myslí o zaměstnancích ÚSTR, kteří protestují proti tomu, aby se František Bublan stal členem rady této instituce. „Tak já se domnívám, že jestli něco je politizací ústavu, tak je to, že v radě se kumulují bývalí politici. On byl senátorem, on byl poslancem a myslím si, že v tom vašem rozhovoru prokázal maximální nekompetentnost v této oblasti. Jeho argumenty se pohybovaly mimo čas a prostor, a co bych vypíchl, tak on byl člověkem, byl dlouholetým ministrem vnitra za pánů Grosse a Paroubka a byl ředitelem jedné ze zpravodajských služeb, proti kterým byla ta naše revoluce,“ přihodil Žáček. A pokračoval, že to byl on, kdo umožňoval zneužívání materiálů příslušníky tajných služeb. Po otázce moderátora, jakou revoluci má na mysli, odpovídá poslanec následovně: „No, že vznikl Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek a že všechny tyto materiály se kumulovaly pod archivní zákon a že byly prostě vyvedeny z režimu bezpečnostních archivů, nad kterými vládli ministři vnitra, příslušníci zpravodajských služeb, do standartního veřejného archivu. To je klíčová věc,“ poznamenal Žáček. Na poznámku moderátora, že je to již nějaká doba, a když dnes vstupuje do rady ÚSTR, tak jak ho může dnes ovlivnit a politizovat. Bylo mu odpovězeno, že dříve byli v radě odborníci, profesoři, historici a že ho to, co slyšel od pana Bublana, tak to ho naprosto šokovalo. Že prý neví, o čem mluví. Dle Žáčka argumentoval třeba tím, že zpravodajské služby budou rozhodovat o tom, zda se budou některé svazky zpřístupňovat a zda s nimi budou historici pracovat. Žáček si myslí, že to snad i popírá Ústavu. Dle Žáčka je největší potencionální nebezpečí Bublana personální politika, kterou může jako člen rady provádět.
Moderátor řekl, že Žáček několikrát zmínil rozhovor, který byl veden před týdnem, ten v rozhovoru řekl, že ÚSTR byl Ústavním soudem několikrát novelizován. Žáček odpověděl: „To není pravda, ten člověk neví vůbec nic. Když si vzpomeneme. ÚSTR vznikl 1. února 2008, to stanovisko bylo v březnu 2008 čili jednoznačně byl podán předtím a změnil opravdu jedno slovíčko. Posiloval postavení radního rady ÚSTR. Jinak vše ostatní ÚS smetl ze stolu.“ Poslanec za ODS si pak myslí, že v ÚSTR jsou samozřejmě různé názorové platformy.
„Pochopil jsem, že jste dost kritický k tomu, jak ÚSTR funguje teď. Proč?“ zeptal se moderátor. Žáček odpověděl, že je to kvůli tomu, že se nyní míjí se svým zadáním, které je v zákoně. V čele instituce jsou dle Žáčka nedovzdělaní amatéři, kteří mají problém s využíváním státních prostředků. „Všichni víme, že už rok je ÚSTR vyšetřován Policií ČR za špatné nakládání s finančními prostředky. Nediplomaticky řečeno, že si tam asi kradou. A nyní ti lidé, kteří jsou za tím politickým dosazením té neschopné garnitury do čela ÚSTR, tak ti je jdou chránit ještě do rady. To podání té PČR mimochodem podal předseda rady ústavu, plukovník generálního štábu Eduard Stehlík čili předseda nejvyššího orgánu ústavu podává trestní oznámení, které bylo velmi vážné, na vedení úřadu. No, tak jestli se mě ptáte, zda tam jsou nějaké rozhádané skupiny, co to asi znamená,“ odpověděl Pavel Žáček.
Dále se moderátor ptá, jak se liší samotné bádání ÚSTR v roce 2008 a nyní. Žáček odpověděl, že ÚSTR v roce 2008 začínal a neměli tedy po šuplících žádné studie. Že museli vytvořit podmínky v tom archivu, aby v něm mohli bádat, kdy, jak poznávali obsah, tak mohli pronikat do dalších archivů. To se prý dle Žáčka pořád někomu nelíbí. „Měly být některé encyklopedické publikace, které dodnes nebyly publikované. Já si myslím, že když obměnili 70 či 80 procent historiků, vzali tam spoustu začínajících osob, studentů, tak ty výsledky nemají a musejí je suplovat tím, že je kupují od externistů. Myslím si, že se to odklonilo od toho zadání, co tu na začátku bylo a je v zákoně,“ stěžoval si Žáček.
„Já ještě jednou zmíním to interview, které nám poskytl pan Bublan, on mluvil o tom, že za vznikem ústavu byla snaha udělat z něj bič na levici. Bylo tam někdy takové zadání?“ vyzvídal moderátor. „To je samozřejmě nesmysl, já zodpovědně říkám, že pan ministr a jeho předchůdci jsou odpovědni za to, že materiály Státní bezpečnosti se zneužívaly proti občanům České republiky, i přesto, že byly tajné, a zneužívala to pracoviště, kde pracoval, i pracoviště proti kterým vedl. My jsme to dostali pod režim zákona a paradox té celé situace je, což říkám poprvé takhle veřejně, ale proč by ne v reakci na tyhle hlouposti, které říkal pan Bublan. Jediný z politických subjektů, co se zajímal o ty materiály, i potom co jsme vytvořili archiv bezpečnostních složek, to znamená, že nikdo nemohl přijít za tím archivářem, mimochodem řada z nich byla do mého příchodu bývalými příslušníky Státní bezpečnosti, a říct: tenhle svazek chci. Byly to na podnikatele, na další politické subjekty, taková byla praxe prostě v těch devadesátých letech, o které se nebavíme, tak my jsme ji napravovali. Tak kdo tam chodil po vzniku Archivu bezpečnostních složek, no zase sociální demokraté! Mně vždycky hlásila ta badatelna, podívejte se, pane řediteli, kdo zase přišel, pro ně to bylo taky překvapení, a oni si museli odtamtud už proti podpisu, už to nebylo tou tajnou cestou, kdy se zeptali pana ministra, ten se zeptal šéfa tajné služby a ten se zeptal šéfa archivu, už to bylo proti podpisu a on se musel ten člověk podepsat, ten sociální demokrat, dostal ty kopie toho svazku a pak si s nimi vyřizovali účty uvnitř strany a tak dále. Říkám to poprvé veřejně, říkám to naprosto zodpovědně, takhle to bylo. Jediný subjekt, který takhle přemýšlel, opravdu byli pouze sociální demokraté, proti kterým to snad mělo být. Mělo to být jednoznačně proti minulosti komunistické strany, mělo to být jednoznačně proti příslušníkům StB; a ještě vám řeknu jednu věc, kterou jsem nikde neřekl, když byla vytvořena vláda premiéra Sobotky a nastoupil do ní jako druhý muž Andrej Babiš, tak přišli sociální demokraté, už potom, co přeorali ÚSTR, ovlivnili Archiv bezpečnostních složek, tak přišli sociální demokraté za mnou a ptali se, jestli v tom archivu je něco proti Andreji Babišovi.“ Na otázku moderátora, jací členové ČSSD to byli, nechtěl Žáček jmenovat, že tak daleko jít nechce. „Přišli za mnou, a já jim říkal‚ vy jdete za mnou? Vy tu instituci, kterou jsme vytvořili, mimochodem jste slíbili, že ji budete podporovat také, poslali jste tam naprosté amatéry, a teď se ptáte mě? Proč se neptáte jich? Mě to nezajímá. Ale přišli sociální demokraté a běželi s tím za Sobotkou. To myšlení, které pan Bublan přisuzuje jiným, je myšlením jeho strany a jeho subjektů,“ rozpovídal se Žáček.
Fotogalerie: - ČSSD o rozpočtu
„Mluvil jste o zneužívání svazků StB, máte nějaký takový jeden případ?“ položil další otázku moderátor. Žáček odpovídá: „Vím o jednom případu, kdy po roce 1989 přišel za vysokou představitelkou federálního ministerstva vnitra bývalý zaměstnanec nějakého zařízení, myslím, že byl číšník či něco podobného, přihlásil se a říkal: ‚Podívejte se, já byl v minulosti agent StB, já jsem taky rád, že komunistický režim padl, že už nebudu muset spolupracovat, já jsem se bál jim to odmítnout, ale co se nestalo, jak se vytvořily ty nové bezpečnostní složky, tak za mnou přišel nějaký nový důstojník a vydíral mě s tím, že jsem v minulosti byl agent a že musím být agent stále, že mě prostě potřebují,‘ to je první věc. Druhá věc je z Brna, to by třeba pan Bublan mohl říct to pozadí, kdy se objevil v devadesátých letech, kdy zákon o zpřístupnění svazků neexistoval, k těm svazkům se mohli dostat pouze kamarádi pana ministra nebo kamarádi z vedení ministerstva vnitra, kteří to prostě dostali ještě nad rámec zákona. Tak se objevovaly svazky z archivu tehdy kontrarozvědky v Brně, které byly o podnikatelích a nebyly to svazky agenturní, odstranilo se to tím, že se to dalo do veřejného archivu, že veřejný archiv převzal veškerou odpovědnost, každý dneska k tomu může, i ti sociální demokraté i komunisté, kdokoliv, ale musí se pod to podepsat. Musí splnit zákonnou podmínku, musí být jako badatel a mohou ty materiály dostat, stejně jako cizinci,“ rozvinul odpověď bývalý první ředitel ÚSTR.
V další části rozhovoru odpovídá Žáček, že za jeho působení nebyl ÚSTR pod vlivem jakékoliv politické strany. „Rozhodně nepřišel někdo z ODS, že by něco chtěl, s těmito svazky se nevyhrávají volby, ty jsou velmi důležité pro vyrovnání se s minulostí, pro naši společnost,“ odmítl nařčení Žáček. Na otázku, jak se tedy Žáček ocitl v řadách ODS, odpovídá následovně: „To bylo v roce 2017, šel jsem tam jako nestraník, mimochodem to vedení, o kterém se bavíme, byli straníci, kteří byli instalováni panem Bublanem a dalšími sociálními demokraty ze Senátu, byl jsem nestraník, na 17. místě a přeskákal jsem, protože mě občané znají a vždy jsem měl ideově blízko k ODS,“ vysvětlil Žáček. Dodal, že to však neznamená, že by musel donášet svazky premiéru Topolánkovi, což se snažil naznačit pan Bublan, je to prý naprosto absurdní.
„Podle toho, jak tak ostře mluvíte o současném stavu ÚSTR, tak má ta instituce v dnešní době a dnešní podobě ještě smysl?“ zeptal se moderátor ke konci rozhovoru. Žáček odpověděl, že pro společnost ano, ale musí tam být jiné osoby, kvalifikované osoby, a zmínil, že tam mají být i vzdělané osoby, co mají autoritu nejen doma, ale i v zahraničí, a dále by tam neměli být lidé, co se snaží zpronevěřit finanční prostředky státu a tak dále. „Tato instituce nebyla budována pro ten typ lidí, který tam dneska vládne,“ zakončil rozhovor poslanec za ODS a zakladatel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček.
K fungování ÚSTR se zásadně vyjádřil i jiný bývalý ředitel: Daniel Herman!
https://twitter.com/DanielDherman/status/1158474202913148930
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
