Státní bezpečnostní služba Gruzie (SSG) v pondělí uvedla, že zabavila výbušná zařízení a „značné množství“ výbušného materiálu údajně pocházejícího z ukrajinského města Oděsa směřujícího do Ruska. Představitelé SSG prý při prohlídce vozidla odhalili dvě baterie do elektromobilů, přeměněné na kontejnery, které obsahovaly šest „speciálních výbušných zařízení“. O nálezu informuje server Euronews, který se odvolává na prohlášení gruzínské bezpečnostní služby.
Zařízení prý obsahovala plastickou trhavinu vojenské kvality C4 o celkové hmotnosti 14 kilogramů. Mělo jít o trhaviny, které lze aktivovat elektronickými rozbuškami a mělo být také možné napojit je na speciální časovače.
„SSG tvrdila, že zařízení a látky pocházejí z ukrajinského města Oděsa, a cestou přes Rumunsko, Bulharsko a Turecko nakonec 19. ledna dorazily do Gruzie. Zpravodajci uvedli, že do pašování a přepravy zařízení v Gruzii bylo zapojeno sedm občanů Gruzie, tři občané Ukrajiny a dva arménští občané. Za údajného organizátora plánu rovněž označila Andreje Sharashidze, ukrajinského občana gruzínského původu a bývalého kandidáta na poslance za Oděsu z proevropské strany ‚Sluha národa‘,“ napsal server Euronews.
Má zákon omezit držení střelných zbraní?Anketa
Rusko se bojí o most
Zpravodajci prý pracují s podezřením, že ať už někdo chtěl použít výbušniny přímo v Gruzii, nebo je chtěl dostat např. do Ruska a použít je tam, vina za jejich užití mohla být záměrně hozena právě na Gruzii.
„Podrobnosti případu a faktická situace vzbuzují podezření, že zapojení gruzínských občanů a využití gruzínského území mohlo být zinscenováno s cílem přesunout vinu za potenciální teroristické činy, ať už v Gruzii nebo v zahraničí, na Gruzii samotnou,“ uvedla SSG.
Za přechovávání výbušnin lze v Gruzii odsoudit na 6 let vězení, ale pokud bude akce skupiny překvalifikována na přípravu teroristického činu, sazba vyskočí až na 15 let.
Informaci o zachycení výbušnin v Gruzii převzal také server The Moscow Times, který napsal, že na trasu přes Rumunsko, Bulharsko a Turecko upozorňuje dlouhodobě i ruská strana, která tvrdí, že tudy proudí výbušniny určené pro poškození Kerčského mostu, který spojuje ukrajinský poloostrov Krym, v současnosti okupovaný Ruskou federací, s ruskou pevninou.
Fotogalerie: - Začala schůze
Mezi Ruskem a Gruzií panuje napětí od roku 2008, kdy proběhla válka o Jižní Osetii, kterou Gruzínci prohráli. Jde o území, které vyhlásilo nezávislost v roce 1992, ale svět ji nikdy neuznal. Gruzínci považují toto území stále za své a v roce 2008 se pokusili toto své stanovisko stvrdit silovým krokem a získat nad územím plnou kontrolu. Tomu však zabránila ruská armáda, která gruzínské ozbrojené síly rychle porazila. Rusko poté Jižní Osetii uznalo jako nezávislý stát.
Prezidentem Gruzie byl v té době Michail Saakašvili, který funkci zastával až do roku 2013, ale když mu mandát skončil, odjel do USA. V roce 2015 se z USA přesunul na Ukrajinu, získal zdejší občanství a stal se gubernátorem Oděsy. Vazby mezi Gruzií a Oděsou tedy existují řadu let.
Na funkci gubernátora však 7. listopadu 2016 rezignoval a obrátil se proti prezidentovi Petrovi Porošenkovi. Posléze byl zbaven ukrajinského občanství a opustil Ukrajinu. Ale v roce 2017 se na Ukrajinu vrátil a zorganizoval tady demonstraci proti prezidentovi Porošenkovi. Pár dní si pobyl ve vazbě, ale po verdiktu soudu, že neprováděl nelegální činnost, byl z vazby propuštěn. Až do 12. února 2018 pobýval v Kyjevě; v ten den byl na palubě soukromého letadla deportován do Polska.
Fotogalerie: - Už dva roky špatné kroky
5. ledna 2018 byl gruzínským soudem v Tbilisi shledán vinným z překročení pravomocí prezidenta republiky, když udělil milost policistům odsouzeným za vraždu bankéře Sandra Girgvlianiho. Byl v nepřítomnosti odsouzen k tříletému nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
V roce 2021 se do Gruzie vrátil a byl zde znovu zadržen, proti čemuž protestoval mimo jiné tím, že držel hladovku, až skončil v jedné ze zdejších nemocnic.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Filipes
_profil_top.jpg)
