Týdeník poukázal na to, že se v Americe v alianci proti Donaldu Trumpovi sešly dříve soupeřící skupiny velkých nadnárodních společností a globálních neziskových komplexů.
O´Sullivan upozornil, že na jedné straně finančníci z velkých dravých investičních bank a na druhé straně aktivisté z neziskových institucí mají podobné rysy. „Mají společné zážitky. Potkali se na stejných univerzitách. Tam si našli své životní partnery a přátele. Přestože v některých společenských soubojích formálně stojí na opačných stranách střetu, znají se, rozumí si a sdílejí své světy. Mají stejné zkušenosti a je tam stále ten fellowship, to, že od univerzity patří k jedné partě. To hraje podstatnou roli, i když se pak potkáváte jako protivníci. Mají z té doby formované podobné kulturní zájmy a předsudky. Čtou podobné knihy, dívají se na podobné filmy. Mají společný pocit, že oni jsou ti vyvolení, civilizovaní, kultivovaní lidé, které by měli ostatní následovat. Ten pocit vyvolenosti je výrazně spojuje. To přesvědčení, že jsou meritokratickou elitou. Jejich společným zájmem je co nejvíc omezit demokratickou kontrolu nad jejich rozhodováním a místo toho zvýšit moc jejich třídy. Obsadili klíčové instituce a snaží se zvyšovat jejich moc proti demokraticky voleným vládám. Klasickým příkladem jsou vyšší soudy. Vlády na to bohužel velmi často přistupují,“ uvedl O´Sullivan a dodal, že vlády dávají moc různým nevládním organizacím, aby zastupovaly v rozhodování lidi, vůči nimž nemají vůbec žádnou legitimitu. „Koho proboha ty neziskovky reprezentují? Vůbec nikoho, případně své sponzory, jimiž jsou často velké firmy, které si tím kupují dobré společenské jméno a klid od ataků těch neziskovek,“ podotkl O´Sullivan.
Celá ukázka rozhovoru je ZDE
Týdeník poukázal také na to, že donedávna byla značná část ekonomické elity, především finančníci a právníci, konzervativní. O´Sullivan upozornil, že společnost bývala vždy rozdělená na společenské třídy a to rozdělení se odráželo v politice. „Různé strany hájily zájmy různých tříd. To se vždycky projevovalo v bytostně politických tématech, jako jsou sociální dávky, veřejné služby a daně. Mezi těmi zájmy se hledaly kompromisy. V poslední době se do politiky začala čím dál víc míchat moralistní témata. Máte povinnost recyklovat. Máte povinnost zajišťovat sociální standardy pro lidi, kteří nejsou občané vaší země. Ta kulturní elita to vnucuje jako morální normy, které by měl každý mít povinnost dodržovat. A je velmi těžké se bránit něčemu, co nastoluje vaše společenská třída, k níž cítíte příslušnost. Lidé chtějí jít s většinou své společenské vrstvy. Proto se to také odráží v médiích. Většina novinářů jsou všude v západních zemích levičáci. Když to nesdílíte a nemáte úplně sebevědomou a odvážnou náturu být svůj, necítíte se pak ve své společenské vrstvě dobře,“ vysvětlil O´Sullivan.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
