Slovenský reportér se takto vyjádřil o uprchlících a Řecku. Podívejte se

17.07.2015 19:39

O svých zážitcích z Řecka v době, kdy v něm probíhalo referendum, a o tom, v jakých podmínkách pochodují tisíce uprchlíků přes Řecko a další evropské státy dále na sever a na západ, diskutoval v pořadu Pod Lampou slovenského serveru Týždeň.sk jeho reportér Andrej Bán.

Slovenský reportér se takto vyjádřil o uprchlících a Řecku. Podívejte se
Foto: repro foto Youtube
Popisek: Uprchlíci, ilustrační foto

V Řecku byl od roku 2009 už potřetí. A jeho dojem je takový, že Řekové až na výjimky nemají velký pocit zodpovědnosti za situaci, která nyní nastala. „Tvrdí, že odpovědný je vždy někdo jiný. Buď jejich, nebo zahraniční politici. Podle mého trpí nízkou mírou sebereflexe. Což lze do jisté míry chápat, neboť ti lidé jsou pod vlivem svých politiků a médií. Ale když stále slyšíte, jak jim celý svět ubližuje, tak mě osobně ty věci už unavují,“ uvedl.

Káva dražší než v Paříži

Řecká státní televize před referendem do značné míry agitovala, aby lidé hlasovali ne. Ale soukromá média, která asi mají větší míru nadhledu, doporučovala lidem hlasovat pro dohody s věřiteli. Jenže i když tedy v Řecku jsou nezávislá média, lidé přesto podléhají pocitu, že jsou oběťmi celého světa. „A když jim říkám, že u nás jsou mnohem nižší důchody, nižší příjmy a v případě jejich bankrotu že se i naši lidé budou skládat na jejich dluh, tak se jen diví, proč naši lidé už nejsou v ulicích,“ popsal Bán svou zkušenost.

Během referenda pobýval v severořeckém, šedesátitisícovém městečku Drama. Šokovalo jej, že frappé v kavárně stojí čtyři eura. Tak drahé prý není ani v Paříži.

Řecko uprchlíkům nebere otisky prstů záměrně

Reportér ale za mnohem větší problém považuje, že přes Řecko v současnosti, podobně jako například přes Itálii, proudí dál do Evropy stovky tisíc uprchlíků ze Sýrie, z Afghánistánu a Pákistánu.

Rozhodl se jít cestou, kterou na Slovensko uprchlíci přicházejí, ale opačným směrem. Z Bratislavy se proto vydal přes Maďarsko, Srbsko, Makedonii do Řecka.

90 % uprchlíků nechce žít v Řecku, ale mluví o třech zemích, ve kterých by chtěli žít. O Německu, Švédsku a o Nizozemsku, případně o Velké Británii. Jmenovali i jiné západoevropské země, ale žádný z nich nejmenoval země, přes které procházeli.

Podle dublinské dohody by měli být uprchlíci, když je někde chytí, vráceni do první země EU, do které přišli, tedy do Řecka. Tak se tomu ale často neděje. Řecko jim totiž často nebere otisky prstů právě proto, aby jim uprchlíci nemohli být vráceni.

Když uprchlíci vstoupili na makedonské území, tamní policisté je zbili

Evropa by podle Bána měla přednostně přijmout uprchlíky ze Sýrie, protože ti utíkají před válkou. Ve své zemi často měli práci, mívají u sebe stovky dolarů. Nejsou to žádní ekonomičtí migranti. „Oni říkají, nechceme vaše peníze. Chceme jen přežít.“

V Srbsku prý policie uprchlíky na rozdíl od Řecka důkladně zaregistrovala a dala jim tři dny na to, aby se buď vrátili do Makedonie, nebo aby požádali o azyl v Srbsku, nebo aby pokračovali dál do Maďarska, což udělala většina z nich.

Syrští uprchlíci ochotně ukázali rány, kterém jim bitím způsobili makedonští policisté. Uprchlíci se samozřejmě pokoušejí dostat přes hranice, na ní ale byla skupina několika desítek makedonských policistů ozbrojených samopaly a obušky. A když utečenci vchtěli vstoupit na území Makedonie, tak je prostě zbili.

V Řecku na jediné louce napočítal tisícovku utečenců, kromě jedné Němky jim nikdo nepomáhal. „Nebyla tam žádná humanitární organizace. To byla pro mě asi nejhorší zkušenost,“ svěřil se Bán s tím, že jim alespoň v rámci svých možností koupili vodu.

Pro Evropu je nedůstojné nechávat uprchlíky přespávat na cestách

Syřané prý říkali, že na řecko-makedonské hranici působili jako převaděči Afghánci, kteří si za převedení přes hranici během noci říkali o sto dolarů.

„Neříkám, že by všichni tito lidé měli přijít do Evropy. Říkám jen to, že je nedůstojné nechávat je v takových podmínkách nedůstojně ležet na cestě,“ říká Bán a ukázal několik fotografií, na nichž jsou zachyceni uprchlíci přespávající na polních cestách, na lukách či v lesích.

Podle Bána by pro uprchlíky měly být zajištěny tábory s vodou, s léky, s potravinami. A v těch táborech by pracovali evropští policisté a úředníci. Aby pomáhali Řecku, kde je na osm stovek tisíc utečenců, posuzovat jejich žádosti o azyl.

Dlouhodobější řešení vidí v tom, že vyspělý svět by se měl nějakým způsobem zasadit o to, aby problémy vedoucí k proudu uprchlíků, nevznikaly. Přiznal ale, že žádné reálné řešení, jak toho docílit, jej nenapadá.

Celá videonahrávka ve slovenštině je ZDE


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…