Snažili se zabezpečit volby na Ukrajině i tam, kde se střílí. Takto dopadli

20.05.2014 11:24

Agentura Reuters přináší reportáž z Doněcku, kde prý zastrašování proruských separatistů přimělo volební komisaře přerušit přípravy na víkendové prezidentské volby. Oslovení místní se však většinou vyslovují pro odtržení od Ukrajiny a na rovinu říkají, že volby dnes už nic neřeší.

Snažili se zabezpečit volby na Ukrajině i tam, kde se střílí. Takto dopadli
Foto: youtube.com
Popisek: Hořící Dům odborů v jihoukrajinské Oděse

Vladimír Klotský, který měl působit v jedné z okrskových komisí, uvádí, že se spolu s kolegy rozhodli přerušit práci poté, co se objevily případy napadení členů komisí.

Separatisté v Doněcku podle agentury ovládají drtivou většinu strategických bodů. Pochybnosti, které má Klotský a další komisaři, navzdory příkazu centrální volební komise učinit vše možné k zajištění voleb, je jen dalším důkazem úspěchu separatistů.

„Máme strach jenom z jedné věci. Že lidé, kteří náš region ovládli silou a tvrdí, že jej před něčím chrání, na nás fyzicky zaútočí,“ říká komisař. Agentura doplňuje, že později během pondělí se uchýlil na policejní stanici. Není prý jasné proč.

Celý text v angličtině ZDE

Ivan Šimonovič, náměstek generálního tajemníka OSN pro lidská práva, který průběh voleb sleduje v Kyjevě, agentuře sdělil, že má informace, že řada členů volebních komisí je unášena a dokonce týrána. „Na východní Ukrajině se řada lidí chystá k odchodu. Nejen kvůli bezpečnosti, ale také z ekonomických důvodů. Tento exodus se postupně stává hlavním problémem,“ dodal Šimonovič.

Kyjevská vláda však stále věří, že volby proběhnou, byť s velkými problémy. „Není možné si nic nalhávat. V rozsáhlých oblastech doněckého a luhanského regionu prostě není možné zajistit normální průběh voleb,“ připouští ministr vnitra Arsen Avakov. Ten doslova mluví o „útocích banditů“ a ujišťuje, že vláda i přesto umožní volby po celém území Ukrajiny.

Doněcká a luhanská oblast představují necelých 15 procent populace Ukrajiny. Kromě nich hrozí komplikace rovněž v městech Slavjansk a Kramatorsk, kde se mezi povstalci a vládními jednotkami stále bojuje.

Podle současných průzkumů je hlavním favoritem voleb Petro Porošenko, miliardář přezdívaný díky svému úspěchu v obchodech s cukrovinkami „čokoládový král“. Podle jednoho průzkumu by dokonce mohl být zvolen již v prvním kole. Na druhém místě se drží bývalá premiérka Julije Tymošenková.

Útoky na východě země oslabují šance kandidátů, kteří jsou populární právě zde - například podnikatele Michaila Dobkina, blízkého bývalému prezidentu Janukovyčovi, nebo bankéře Sergeje Tigipka, který získal určitou popularitu už před předchozími prezidentskými volbami. Oba již přitom obvinili kyjevskou vládu, že ve vztahu k východním oblastem, zejména k ruskojazyčné menšině, napáchala řadu chyb.

Tigipko již přiznal, že jej akce separatistů poškodí u voleb. Přesto však je připraven za jakýchkoliv okolností uznat jejich vítěze, neboť země podle něj potřebuje nějakou legitimní autoritu k zastavení chaosu.

Separatisté v Doněcku ale víkendové prezidentské volby označují přímo jako „vtip“. „Pravidla hry už se změnila - dnes pro nás nemá smysl hlasovat,“ říká jeden z nich, střežící obsazenou budovu okresní správy v Doněcku. Pokud by prý ve volbách uspěli jeho favorité, radikálové z Kyjeva by je beztak nikdy neuznali.

„Já nejsem žádný militantní šílenec,“ vypráví zpravodaji agentury, a vůbec při tom prý ve své usměvavé uvolněnosti nevypadá jako revolucionář. „Na Majdanu o nás říkali, že jsme zvířata a nevíme nic o demokracii. Ale já vím, jak tu lidé žijí,“ vypravuje vystudovaný elektrotechnik, který pracoval i pro západní firmy.

Podle zpravodaje Reuters se ale v jeho popisu ukrajinské historie odráží moskevská propaganda. O kyjevské vládě mluví zásadně jako o neonacistech, jejichž předkové bojovali proti Sovětům a Polákům po boku nacistického Německa. „Na západní Ukrajině jsou skuteční náckové. Ale vědí, jak to maskovat,“ vypráví. „Skutečně jsme v první linii boje proti nacismu. Ne za Rusko - ale proti fašismu v celém světě,“ dodává.

Doněck si prý žije vlastním životem, mimo střežené administrativní budovy vlastně celkem klidným. Po promenádě se procházejí rodiny s dětmi, které se v třicetistupňovém horku osvěžují ve fontáně. Volby tu nikoho příliš nezajímají. Také proto, že jejich představou pomalu přestává být ukrajinský stát, ale Doněcká lidová republika, pro kterou o minulém víkendu řada lidí hlasovala v referendu.

„Moc dobře chápeme, že náš život bude ještě horší, než doposud. Nebude jasný náš statut a bude o něj třeba bojovat. Ale jsme připraveni to přežít. A potom už bude lépe,“ věří jedna z místních žen.   

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: jav

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

4:44 „Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

Necelý týden před oslavami osvobození se v Plzni uskutečnily česko-německé, respektive bavorské dny …