Evropská komise dnes oznámila, že do konce května předloží návrh, jak kvůli nynější migrační vlně dočasně přerozdělovat uprchlíky uvnitř celé Evropské unie. Do konce měsíce také evropská exekutiva navrhne program, v jehož rámci bude moci za dva roky do unie legálně přesídlit ze třetích zemí 20.000 lidí, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu.
Ministerského předsedu dnešní návrhy Evropské komise prý poněkud překvapují, protože poslední jednání Evropské rady podle něj dospělo k dobrovolnosti přijímání uprchlíků. "Podle mého názoru není teď k dispozici v rámci Evropské unie legální rámec, na základě kterého by kvóty mohly být zaváděny," uvedl. Navíc je toho názoru, že přijetí kvót by mohlo povzbudit migrační tlaky směřující do Evropy.
Psali jsme:
Český podíl na programu přesídlení 20.000 lidí ze třetích zemí do EU by podle podkladových materiálů Evropské komise měl být 2,63 procenta, tedy přes 520 osob. "Tak 500 uprchlíků by Česko určitě zvládlo," řekl k tomu ČTK ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). "Pět set uprchlíků zvládneme, ale chceme slyšet, co bude dál, chceme slyšet, za jakých podmínek," poznamenal. Vláda se podle něj bude ptát i na to, proč by podle návrhu měla ČR přijmout více uprchlíků než třeba Švédsko.
Sobotka: V jednání Evropské rady chi hájit zájmy země i zdravý rozum
Proti kvótám pro uprchlíky jsou i lidovci. Podle jejich šéfa a vicepremiéra Pavla Bělobrádka je pomoc na místě 600krát levnější a Česko by ji mělo zintenzivnit. Mohlo by také přijímat více migrantů, kteří zde chtějí žít a pracovat. "Nikdo po nás nemůže chtít, abychom udělali sebevražedný krok a přijímali lidi, o které se neumíme postarat," poznamenal ale zároveň. Kvóty dříve odmítlo i hnutí ANO.
Sobotka dnes opět zdůraznil, že Česko chce pomáhat na základě dobrovolnosti a podle svých možností a kapacit. Jednotlivé vlády zemí EU podle Sobotky ví nejlépe, jaká je u nich situace. S takovým postojem půjde Česko i do jednání Evropské rady. Chce v něm hájit zájmy země a "principy zdravého rozumu".
Ministerský předseda také poznamenal, že ČR není cílovou zemí migrantů, kterým podle něj nikdo v rámci schengenského prostoru stejně nemůže zabránit, aby odešli jinam. Systém kvót se tak podle něj vůbec nedá realizovat, aby byl dlouhodobě udržitelný.
Česká republika loni přiznala azyl či obdobný stupeň ochrany 765 lidem, nejčastěji občanům Ukrajiny, Sýrie a Kuby. Na Slovensku získalo azyl 175 lidí. Nejvíce uprchlíkům poskytlo útočiště Německo, a to 47.600 lidem. Následovalo Švédsko, Francie a Itálie.
Odmítavý postoj některých zejména východoevropských zemí, včetně Česka, ke kvótám už kritizovala část západních politiků i médií.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd, čtk
