Kterého z těchto mediálně známých kandidátů do Senátu byste volili, kdyby kandidoval ve vašem obvodě (či v něm kandiduje a vy ho budete volit)?Anketa
Moldova v červenci ratifikovala asociační smlouvu s EU, i když nejsilnější strana v parlamentu, komunisté, hlasování bojkotovali. Zároveň tato země míří i k NATO, byť ani jedna z těchto organizací nové členy přijímat v dohledné době nechce.
USA už nyní poskytují Moldově pomoc
Podle Spencerové nyní USA alespoň zvažují, zda Moldově přiznat statut významného nečlena NATO na základě zákona O prevenci ruské agrese.
Bílý dům nyní vládě v Kišiněvě, stejně jako v Kyjevě a v Tbilisi, poskytuje pomoc. „Své projekty rozjela i agentura pro rozvojovou pomoc USAID, která v poslední době utrpěla několik ‚šrámů‘ po zkrachovalých tajných operacích na Kubě,“ uvedla Spencerová.
Poukázala i na to, že náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová už v Kišiněvě zdůrazňovala „právo Moldovy na svrchovanost, územní celistvost, právo Moldovy a Moldavanů zvolit si svou vlastní budoucnost“. Tedy že se „zájmy USA a Moldovy zcela shodují“.
„Jinými slovy, jako by se ve stínu ukrajinské války právě moldavské území mělo stát dalším bojištěm mezi Západem a Ruskem,“ obává se analytička.
Rumunsko si chce Moldovu připojit ke svému území
Jenže své zájmy v Moldově má i sousední Rumunsko. To by rádo jazykově a kulturně blízkou Moldovu ke svému území připojilo. „Prezident Traian Basescu tuto vizi – zastřešenou heslem o ‚rozděleném národě‘ - poprvé přednesl už v roce 2006 a za snění o Velkém Rumunsku si vysloužil kritiku z Bruselu ještě na konci loňského roku. Basescu by přitom rád Moldovu pohltil do pětadvaceti let, ale současný premiér Victor Ponta před blížícími se listopadovými parlamentními volbami avízuje dokonce rok 2018,“ píše Spencerová s tím, že v Rumunsku případné připojení Moldovy s postupem času sice podporuje stále více lidí, v případě samotných občanů Moldovy je prý ale nadšení citelně menší.
Nasvědčuje tomu i to, že při sčítání lidu z roku 2004 se k rumunské národnosti přihlásilo jen 2,2 procenta lidí, ale k moldavské 77,5 procenta. Přičemž výsledky sčítání z letošního roku zatím nejsou k dispozici.
Jenže už v současnosti více než 400 tisíc obyvatel Moldovy, tedy asi 10 procent všech obyvatel, využilo rumunského zákona o dvojím občanství a přijalo občanství Rumunska. „A vyrazilo volně za prací do EU, což například v Británii sice vyvolalo vlnu xenofobie, ale v samotné Moldově naopak omezilo nadšení z asociační smlouvy s EU, neboť mnozí Moldavané ji vzhledem ke snadno dostupným rumunským pasům už nevnímají nijak naléhavě,“ uvedla analytička s tím, že dalších odhadem až 700 tisíc Moldavanů pracuje pro změnu v Rusku.
Dva regiony se mohou od Moldovy odtrhnout
Problematiku Moldovy komplikuje ještě vzbouřený asi půlmilionový region Podněstří, v němž byly po dvouleté válce v roce 1992 rozmístěny „mírové“ ruské vojenské jednotky čítající asi dva tisíce mužů.
Další komplikace může přinést Gagauzie na jihu země. „Tento autonomní region obývá bezmála 200 tisíc původně turkických Gagauzů, kteří letos v referendu silou 98,4 procenta hlasů rozhodli o tom, že by se raději sblížili s ‚ruskou‘ Celní unií, než s unií evropskou,“ uvedla Spencerová s tím, že Kišiněv ani Bukurešť referendum neuznaly s tím, že je výsledkem „tlaku vnějších sil“.
Spencerová přiznává, že Gagauzové se na jedné straně očividně obávají rumunizace, přičemž vliv Ruska v regionu je neoddiskutovatelný. K tomu všemu do hry vstupuje navíc i Turecko, které svým jazykově a kulturně příbuzným Gagauzům v posledních letech poskytlo peníze nejen na budování školství, ale také například na zřízení vodovodního systému, což je cosi, co má hlavní město Kišiněv teprve v plánu.
„Jinými slovy, zdá se být velmi pravděpodobným, že po případném opakování ukrajinského scénáře (nebo i naplnění toho rumunského) Moldova s konečnou platností přijde nejen o Podněsteří, ale i o Gagauzii,“ upozorňuje analytička.
Na základě dalších indicií odvozuje, že Západ ztrácí o region zájem, což by mohlo snížit možnost vojenského konfliktu v dané oblasti. Jako příklad uvádí to, že nový šéf NATO Jens Stoltenberg se na své první tiskové konferenci vyslovil pro „konstruktivní a kooperativní dialog“ s Ruskem a pro obnovení činnosti Rady NATO-Rusko. „A taková slova se bez souhlasu Bílého domu asi jen tak nepronášejí,“ podotýká k tomu Spencerová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vam
