Jeb Bush strávil celý tento týden diskusemi sám se sebou, zda-li by začal válku s Irákem, kdyby byl na místě svého bratra. Než to ovšem zjistí, tak nás náš „rádoby prezident“ vtáhne do další války na Blízkém východě. Tentokrát s cílem svrhnout režim Bašára Asada v Sýrii. Málokdo by asi truchlil, kdyby jeho režim padl. Jenže je tu jeden problém, pokud by se tak stalo, dojde k dalším násilnostem vůči tamější komunitě křesťanů. Následovat bude bitva o vládu nad Damaškem mezi syrskou větví al-Káidy, An-Nusra a šílenci z Islámského státu. Vítězství kohokoli z nich by bylo pro Spojené státy naprostou katastrofou.
Turecko umožňovalo dobrovolníkům ISIS pronikat přes své území do Sýrie a bojovníkům Fronty an-Nusra pomáhalo zřídit si základnu v Idlib poblíž tureckých hranic, aby se tak mohl postavit ISIS. Město Idlib podle syrského prezidenta padlo, protože jeho dobyvatelům proudila ze Saúdské Arábie a Kataru přes Turecko logistická, finanční i vojenská podpora. Turecký prezident Erdogan nenávidí Asada a Saúdové zase mají obavy z šíitského Íránu, který je spojencem Asada. Tím se také dá vysvětlit nepřetržité saúdské bombardování povstalců v Jemenu. Tito povstalci sice nemají v lásce Spojené státy, ale bojovali proti al-Káidě. Saúdské bombardování tak umožnilo dostat z vězení členy nejnebezpečnější teroristické organizace AQAP.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Izraelci si počínají obdobně. Existují informace o tom, že Izrael pomáhá bojovníkům An-Nusra s leteckými údery. Tento týden jeden vysoký izraelský úředník uvedl, že Hizballáh shromáždil na 100 000 raket krátkého doletu, které mohou zasáhnout severní oblasti Izraele, včetně města Tel Aviv. Dle jeho informací jsou rakety ukryty v šíitské vesnici v jižním Libanonu. V deníku The New York Times zase Isabela Kershnerová napsala, že Izrael se připravuje na další válku s Hizballáhem. Přitom právě tato organizace patří k nejzdatnějším spojencům Asada. Bez její podpory by patrně syrský prezident skončil. V této souvislosti si ovšem musíme opět položit otázku, kdo tím získá a kdo naopak nejvíce ztratí? Samozřejmě, že křesťané a Alawité.
Příznivců války se Sýrií je stále víc a víc. Senátor Lindsey Graham na konci minulého měsíce prohlásil, že Asad musí odejít. Sám by pro tento účel souhlasil s vyčleněním amerických pozemních jednotek o síle 10 000 mužů. Tuto středu v The Washington Post psali o možných scénářích takové války. „Existuje způsob, jak posloužit americkým zájmům a zároveň vyhovět spojenců v Perském zálivu. Touto variantu je zničení nejvíce destabilizující síly na Blízkém východě, tedy režimu Bašára Asada. Sýrie je nejbližším spojencem Íránu a barbarství Asadova režimu otevřelo cestu ke vzniku Islámského státu,“ napsali v tomto americkém deníku.
Deník Washington Post radí Obamovi, aby nechal bombardovat syrský národ, který na nás nezaútočil. Měli bychom bez posvěcení Kongresu poskytnout pomoc povstalcům, jež se rekrutují z řad al-Káidy a ISIS. Obama by měl dle rádců z Washington Post „podniknout rozhodné kroky vůči íránské agresi“. Já se však musím ptát, proti komu se Írán dopouští agrese? Írán pomáhá u moci udržet syrský režim, který jsme ještě my sami nedávno uznávali a jenž je terčem útoků teroristů. V Iráku zase podporuje Írán vládu, kterou podporujeme i my, v boji proti Islámskému státu. Podtrženo a sečteno, Spojené státy jsou tlačeny do války se Sýrií s cílem vyvolat konfrontaci s Íránem, a tím zničit chystanou dohodu o omezení íránského jaderného programu. Ale v čí prospěch se to všechno děje? To je klíčová otázka, která by nás měla zajímat...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
