„Zapomeňte na setkání G7 či euro summity,“ píše ve svém včerejším vydání britský deník Guardian a konstatuje, že setkání skutečných světových velmocí se dnes koná v ruské Ufě. Sejdou se zde vůdci zemí sdružených v organizaci BRICS, kam patří Brazílie, Indie, Čína, Jižní Afrika a Rusko. V návaznosti na toto jednání se pak tyto mocnosti, až na Jihoafrickou republiku, sejdou na fóru pořádaném Šanghajskou organizací pro spolupráci. Zejména Moskva a Peking mají podle Guardianu v současnosti mnoho společných zájmů. „Oficiálně ruský prezident návrhy o vytvoření nové východní aliance odmítá, přesto Čína i Rusko touží omezit americkou moc. Sdílí společný zájem na vytvořen alternativního modelu k západní demokracii,“ píše Guardian.
Vzájemný obchod mezi oběma zeměmi se v poslední dekádě zvýšil šestinásobně. V loňském roce došlo k podepsání z hlediska finančního objemu největších smluv o dodávkách plynu v historii. V létě se budou navíc konat společné námořní cvičení. „Čína se doposud oficiálně takovým způsobem ve vztahu k Rusku neangažovala. Nyní však v zemi sílí názory vyzývající k vytvoření strategického spojenectví. V oficiálních dokumentech Komunistické strany Číny se konstatuje, že spojenectví mezi oběma zeměmi může svět posunout od unipolarity k biopolaritě,“ cituje deník Alexandera Koroleva působícího na Národní univerzitě v Singapuru.
Sílící vliv Číny prostřednictvím budování infrastruktury do zemí střední Asie však může vzbuzovat v Rusku jisté obavy. Podobné obavy však vylučuje rusista Liu Jun z Východočínské univerzity. „Čína může budovat své vztahy s těmito zeměmi i bez toho, aby se kvůli tomu Rusko cítilo ohrožené. Je sice pravda, že něco takového hrozí, ale podobné obavy jistě nezastává hlavní proud ovlivňující vzájemné vztahy.“ Jak Guardian konstatuje, Rusko a Čína hrají důležitou roli i v chystané dohodě o omezení íránského jaderného programu a především díky podpoře Moskvy a Pekingu je stále u moci syrský prezident Asad. V poslední době se také Rusko věnuje rozvíjení vztahů se Severní Koreou, která se drží nad vodou především díky pomoci Číny.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Podle ředitele moskevského think tanku Carnegie Centre Dmitrije Trenina se Rusko a Čína nejenom snaží omezit americkou dominanci, ale stále více se soustředí na obranu své sféry vlivu. „V posledních dvou letech Rusko anektovalo Krym a podpořilo separatistické tendence na východní Ukrajině. Čína se zase dostala do rozepře se západními spojenci v otázce vlastnictví ostrovů v Jihočínském moři. Čína fakticky uznává ruské zájmy ve východní Evropě a Rusko zase připouští, že Čína má své zájmy po celém obvodu svých hranic. Přestože ani jeden z nich nebude aktivně pomáhat tomu druhému na Ukrajině či v Jihočínském moři, nebudou se ani pouštět do vzájemné kritiky. Budou i nadále udržovat výhodnou neutralitu,“ míní Trenin.
„V oblasti obchodu může nabídnout Rusko Číně pouze přírodní zdroje, ale nikoli už inovace a moderní technologie. Nevyváženost obchodních vztahů je patrná i na dvoustranném obchodu v hodnotě kolem 100 miliard ročně. Čína je druhým největším obchodním partnerem Ruska po EU, zatímco Rusko se sotva dostalo do top 10 největších obchodních partnerů Číny, pro kterou jde jen o 3 % z celkového objemu obchodu. Moskva také doufá, že jí Peking pomůže s financováním podniků, které vzhledem k sankcím nemají možnost získat západní kapitál. Ostatně mnoho čínských firem vidí ruské potíže v ekonomické oblasti jako vhodnou příležitost pro investice,“ píše Guardian.
V oblasti obchodu panují na straně Ruska obavy, že bude ve vztazích s Čínou zastávat roli slabšího z obou partnerů. „Ochlazení vztahů mezi Západem a Ruskem je špatným znamením pro obě strany a těžit z nastalé situace může jenom Čína. Počet čínských delegací v Rusku vzrostl desetinásobně. Číňané vstupují na ruský trh jedině tehdy, když vidí, že podmínky jsou pro ně výjimečně výhodné,“ cituje britský deník vyjádření jednoho nejmenovaného vrcholného ruského podnikatele. Podle Guardianu byly zpočátku ruské apely k obrácení země na východní trhy brány jako politické divadlo, ale nyní tento obrat nese své ovoce. S tímto názorem souhlasí také generální ředitel nadnárodní poradenské firmy EM Tom Blackwell, která spolupracovala s mnoha ruskými společnostmi při analýzách čínského trhu. „Zpočátku to skutečně bylo spíš politické divadlo, ale teď tam některé společnosti odvádí dobrou práci. Čínské investiční fondy toho o Rusku moc neví, ale rychle se učí a mohou díky nové strategii ze situace začít brzy těžit.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
