Spor o "otrávenou" minerálku. Komunální politika v Náchodě je i veselá

22. 2. 2016 22:31

ROZHOVOR Útoky na starostu Birkeho jsou účelové. Zachránil region před těžbou břidlicového plynu. To byl skutečný národní zájem. Ida se pije od roku 1840. Jestli to lidé pili po demižonech, tak na své vlastní nebezpečí. Sloučeniny arzenu jsou rakovinotvorné. Nikdo neví, co na Idě vlastně léčí. Pořád se to ale pít nemůže. Řekl nám národní koordinátor Koalice STOP HF Jiří Malík.

Spor o "otrávenou" minerálku. Komunální politika v Náchodě je i veselá
Foto: Archiv JM
Popisek: Jiří Malík, vedoucí národní kampaně Koalice STOP HF

Z prameníku Idy v Náchodě-Bělovsi až do loňského podzimu odebírali lidé známou kyselku – podle všeho se zvýšeným obsahem arzenu. Jak je to možné? Čím se jeho koncentrace zvýšila?

Nejprve se vraťme do historie. V r. 1840 byl otevřen pramen nazvaný Ida. Název byl dán na památku uzdravení těžce nemocné princezny Idy ze Schaumburg-Lippe, která sem přijela z Německa, aby zkusila minerální prameny jako poslední prostředek ke svému uzdravení. Minerální voda Ida byla stáčena už od r. 1908. Staré vrty byly postupně prohlubovány a hledány nové zdroje minerální vody. V roce 1980 byly ukončeny stavební práce na objektu nové stáčírny, zkušební provoz byl zahájen v roce 1981. Minerálka byla zvláštním vodovodem přiváděna z původních vrtů v lázních. Kapacita nového závodu se postupně zvýšila až na 160 000 láhví denně ve dvousměnném provozu. Z celkového množství šlo 30 % produkce do Prahy. Ida byla zařazena mezi tři minerální vody v republice, určené i pro kojence. Mojí domněnkou je, že se tak stalo i přes zvýšený obsah As, protože jsem nebyl nikde schopen dohledat, zda tehdy měla nová stáčírna dearzénový stupeň. Po roce 1989 získaly lázně zpět neteře posledního majitele a nakonec díky sporům o prameny a konkurzům se Ida stáčet přestala. Poté lidé čerpali Idu z vývěru u řeky. Na tlak veřejnosti po lepší kultuře jímání město Náchod postupně zřídilo schody a několik trubek na říčním břehu, následně město nechalo zbudovat k jímání prameník, na který se ptáte. O tom, že Ida obsahuje, laicky řečeno, zvýšené obsahy arzenu se vědí skoro již století a domnívám se, že to je nejen místním lidem dostatečně známo. Kyselky tohoto typu jsou dokonce vylišeny i příslušnými normami na lázeňskou vodu a nazývají se arzenové kyselky nebo minerálky. Ty podle normy na minerální vody obsahují nejméně 0,7 mg/l As. Ida se navíc pyšní jedním prvenstvím, má největší obsah CO2 v ČR. Ale abychom byli přesní. Sám As podle dostupné literatury jako prvek toxický není, takže stavět poplach o arzenu v Idě na obsahu (volného) arzenu je zavádějící. Co je nebezpečné a toxické, jsou jeho sloučeniny. V případě Idy jde o komplex solí kyseliny arzeničné – konkrétně aniont HAsO4 2- (hydrogenarzeničnan). Vzhledem k nízké rozpustnosti této sloučeniny ve vodě je akutní otrava arzenem krajně nepravděpodobná. Dále je nezbytné zdůraznit, že toxicita anorganicky vázaného arzenu, což je případ aniontu kyseliny arzeničné v Idě, se uvádí 500x nižší než u arzenu vázaného v organických sloučeninách. Přesto za podstatný u hygienické normy uvažuji celkový obsah arzenu. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje stanovit limit obsahu arzenu v pitné vodě na 0,01 mg/l. To ČR jako nejvyšší meznou hodnotu u pitné vody podle vyhlášky MZd 252/2004  kopíruje. Pokud by byl limit podle WHO dosažen nebo překročen, byly by namístě obavy z otravy chronické. Její projevy jsou popisovány zejména jako zažívací potíže, bolesti v trávicím traktu a bolesti hlavy. Při dlouhodobém pití mohou následovat trvalé následky na srdci, diabetes, chronické dýchací obtíže. V případě dlouhodobé expozice je třeba mít na paměti i rakovinotvorný potenciál sloučenin arzenu. Toto podezření bylo podle literatury poprvé vysloveno v roce 1820.

Takže arzen v kyselce vždycky byl. Do doby existence prodávané Běloveské Idy z první polovině 90. let se míra koncentrace arzenu uváděla na etiketě. Mělo být toto označení i u běloveského prameníku?

Ano, toto označení by u prameníku mělo být a také tam od jeho spuštění od roku 2011 bylo. Oproti stáčení Idy na břehu Metuje tedy město Náchod zařídilo navíc relevantní informaci, a to nejen o obsahu arzeničných iontů, ale i s informací hned v nadpisu, že jde o vodu „se zvýšeným obsahem arzenu“. Na tabulce ale bylo i upozornění „polopatického“ rázu, cituji: „S ohledem na chemické složení vody a zvýšený obsah arzenu (arzen vázaný ve sloučenině) je konzumace vázána na dobrozdání lékaře vzhledem ke zdravotnímu stavu odběratele. Odpovědnost za případné zdravotní následky konzumace nese individuálně sám za sebe každý konzumující jedinec, u dětí odpovědný zástupce.“ Pokud tedy chtěl někdo ušetřit a odebíral vodu v demižonech a pil jen ji, činil tak na vlastní nebezpečí a nikdo se nemůže vymlouvat na nevědomost. I kdyby byla Ida zbavena arzenu, nelze její trvalou konzumaci doporučit.

Jaká míra arzenu je pro lidský organismus škodlivá? Pokud je mi známo, tak se arzenik používal ve středověku jako jed a ví se, že jej lze nalézt v lidských kostech i po dlouhé době. Pili lidé v Bělovsi v uplynulých letech škodlivou minerálku?

Arzen ve sloučeninách, jak bylo uvedeno výše, škodlivý pro lidské tělo je. Otázkou je míra konzumace, a tím expozice arzenem. Nadměrné pití jakékoli minerálky může přinést zdravotní problémy. Naopak řada jedů se používá v malém množství jako lék. Někdy stejná dávka jednoho vyléčí, druhého nikoli. Takže odpovědi na tyto otázky nebudou nikdy jednoznačné, protože jsme vystaveni takovým expozicím chemikálií, které tu nikdy v minulosti nebyly. A každý jedinec čelí jinému mixu chemie a jedů, a to zejména v potravinách, ovzduší atd. Závisí tedy na jedinci, míře kumulace škodlivin, účincích chemického mixu, kdy některé látky se mohou eliminovat a při jiné směsi se naopak účinky mohou kumulovat a přerůst ve škodlivý vliv. A pitný režim je tedy jen součástí celkového chemického mixu. Je to nesmírně složité. Zda je minerálka Ida škodlivá? Těžko říct. Při mírné konzumaci byla označována jako jedna z nejlepších v ČR s možností užití pro kojence a její složení zůstává zhruba stejné již po století.

Arzen v Idě se stal v posledních dnech součástí politického boje. Opozice na náchodské radnici viní z pochybení náchodského starostu a poslance Poslanecké sněmovny ČR Jana Birkeho. Jakou v daném případě vidíte vinu náchodské radnice?

Předně si myslím, že rozhodování na radnici je kolektivním aktem. Pokud bych měl hodnotit roli pana starosty v kauze prameníku, jakkoli mi to nepřísluší, tak i kdyby v tom nějakou chybu udělal, jeho zásluhy v daném období dosahují národního významu. Protože nesmíme zapomenout, že jak zastupitelé, tak pan starosta Birke osobně pomáhali paralelně řešit národní kauzu břidlicového plynu, což mu sebralo hodně sil a času – nakonec zastupoval nejen Náchod, ale celý region. Abychom ale mohli být objektivní a nepohybovat se na poli politických proklamací, pak ať dotyční nahlédnou do analýz, které jsou k dispozici u odborníků.

Jakou roli při snižování obsahu arzenu hraje dearzenizační jednotka?

Jednotka by snížila obsah solí kyseliny arzeničné sorbčním filtrem s nepatrnou změnou pH. Ostatní parametry vody by měly být zachovány. Snad by mohlo dojít i k zachování chuťových vlastností vody. Osobně bych se za odstranění arzenu přimlouval, ale kdoví, co na Idě vlastně léčí… Já osobně jsem Idu občas velice rád pil, o As jsem samozřejmě věděl, a kdykoli jsem jel na kole kolem, doplnil jsem pohonnou hmotu. A budu tak činit, i kdyby tam jednotka na odstranění As nebyla. Občasné pití podle mě nemůže mít nějaký zásadní vliv na zdraví, spíše naopak.

Máte k dispozici čerstvou vědeckou analýzu běloveské kyselky?

Ano. Mám kopie certifikovaných rozborů z roku 2008 a 2015 i údaje o obsahu aniontu s As z tohoto mezidobí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Josef Petrů

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zakážu Korán, zavřu mešity, zadržíme radikální muslimy! Drsné prohlášení politika, který se může stát premiérem

14:59 Zakážu Korán, zavřu mešity, zadržíme radikální muslimy! Drsné prohlášení politika, který se může stát premiérem

Předseda nizozemské populistické Strany pro svobodu Geert Wilders představil na sociální síti Twitte…