Srbsko se obává uprchlíků. V sousední zemi už s nimi prý mají značné problémy

14.06.2015 15:15

V České republice pobývalo několik primátorů srbských měst, aby se dozvěděli o příkladech čerpání evropských fondů. Srbsko i přes ekonomické a politické problémy směřuje k EU a Brusel i přes vyjádření srbských představitelů ohledně Kosova možnost brzkého vstupu neodepřel. ParlamentníListy.cz se zajímaly o současnou situaci v této balkánské zemi, o názory na další spolupráci mezi našimi zeměmi i o to, jak funguje tamní místní správa. A samozřejmě i na obavy z vlny uprchlíků, kteří směřují na Evropu.

Srbsko se obává uprchlíků. V sousední zemi už s nimi prý mají značné problémy
Foto: repro foto Youtube
Popisek: Uprchlíci, ilustrační foto

Primátor téměř šedesátitisícového města Pirot, ležícího u bulharských hranic, Vladan Vasič, si postěžoval, že největší problém je nedostatek kvalifikovaných lidí na přípravu jednotlivých projektů. „Stát nám prostě nepomáhá. Pokud se jedná o majetkové otázky, u malých obcí je velký problém spolufinancování projektů – obec musí financovat 15 až 20 procent. Pak je problém i monitoring výsledků projektu V Srbsku je málokdo schopen napsat projekt pro Evropskou unii,“ dodal pesimisticky pro ParlamentníListy.cz.

Stát nenechá obce zbankrotovat

Podle něj může být v Srbsku obec či město hodně zadlužené a stát mu nedovolí zbankrotovat – oddluží jej. „Praxe je u nás taková, že obec plánuje nereálný rozpočet na další rok – má být třeba 10 miliónů a ona si napíše 15 miliónů eur a nemá to žádný postih,“ postěžoval si s tím, že v České republice je podle něj v tomto směru situace "neskutečně dobrá“.

„S ohledem na to, že jsme u hranic s Bulharskem, máme hodně projektů mimo EU, mimo evropské fondy – třeba na kulturu či sport,“ pochvaloval si Vasič. „Žádost podávají obě strany společně a společně čerpají z projektu přeshraniční spolupráce. Je to projekt Evropské komise, která vyzývá a správci projektu jsou koncoví uživatelé v Srbsku a Bulharsku. Jde tedy o společnou žádost, společně se čerpá, partnerská města podávají žádosti a nejlepší vítězí a dostávají a tedy čerpají prostředky.

V „komunálkách“ se politikaří jako u nás

Primátor je i v Srbsku volen na čtyři roky. „Komunální volby byly dříve přímé volby, nyní jsou nepřímé. Osobně vidím jen přednosti na přímé volbě primátora,“ pokračoval nejvyšší představitel města Pirot. „Nyní jde o kompromis, protože větší politické strany měly zájem, aby jejich lidé byli i v komunální politice. Mám pocit a téměř jistotu, že se to vrátí zpět, protože přímá volba je každopádně lepší.“

Ohledně aktuální situace s utečenci uvedl, že Bulharsko začíná mít v současné době problémy s migranty. "Je to tranzitní země, je to tam vidět na každém kroku. Zatím to v Srbsku není velký problém. Stát má několik zařízení pro dočasné uprchlíky,“ prozradil pro ParlamentníListy.cz Vasič. Situace v blízké budoucnosti je však nejistá a může se zhoršit.

EU: Padesát na padesát (procent)

A jak se v Srbsku obyčejní lidé dívají na EU? „Závisí to bohužel na tom, jaký je vztah evropského společenství vůči Srbsku. Jakmile se něco stane, nějaký exces, vztahy k EU se mění. Každopádně poslední výzkumy jsou přes padesát procent pro Evropskou unii,“ uzavřel primátor Vladan Vasič.

Ani ostatní přítomní se nijak zvlášť nechtěli vyjádřit k situaci kolem Kosova a Makedonie. Většina z nich, stejně prý jako občané Srbska, vítají názory českého prezidenta Zemana na tuto problematiku.

Myšlenka slovanství není mrtvá

Aleksandra Vukmirovičová ze Svazu srbských obcí, jediné organizace v Srbsku, sdružující 169 obcí a měst i městských částí, spolupracuje s českým Svazem měst a obcí již od osmdesátých let minulého století, tedy ještě za Československa a Jugoslávie. „Naším podporovatelem a sponzorem je švédská mezinárodní agentura pro rozvoj,“ uvedla Vukmirovičová. „Pomoc rozvoji lokální samosprávy v Srbsku, kde je zařazeno několik návštěv v různých institucích v různých zemích, je právě jednou z těchto pomocí. Zajímají nás zkušenosti České republiky před vstupem a po vstupu do Evropské unie a z toho jsme si vybrali vaši republiku a ne starší země evropského společenství,“ uzavřela pro ParlamentníListy.cz šéfka srbského svazu měst a obcí a dodala: „A velkou motivací jsou i vzájemné velmi přátelské vztahy.“ V tom je právě myšlenka spolupráce také slovanských zemí, ať již v rámci projektu Východního partnerství nebo v Unii velmi perspektivní.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…