Pane starosto, poté, co padla Nečasova vláda, se rozhodl prezident Zeman jmenovat úřednickou vládu, jelikož ji považuje za nejjednodušší cestu k předčasným volbám. Souhlasíte? A jak hodnotíte složení Rusnokovy vlády? Domníváte se, že se ji podaří získat důvěru?
Kdosi se vyjádřil, že Rusnokova vláda je sestava lidí, kteří měli čas a nemají co ztratit. Jako bonmot je to vtipné, ale na druhou stranu lidé se nejlépe poznají až podle práce. Už nyní však vím, že je v ní víc vystudovaných ekonomů, než bylo v té Nečasově. To samozřejmě ještě nic neznamená, znám spoustu špatných ekonomů, ale je to jistý signál. Nemyslím si však, že úřednická vláda jednoznačně povede k předčasným volbám, spíš se obávám dlouhého politického bezčasí, kdy se parlament a vláda budou věnovat víc svým problémům než potřebám této země. Ale my v obcích potřebujeme mít jistotu, že někdo bude s jasným mandátem a se znalostí řešit naše problémy. Kdyby třeba už někdo konečně říznul do absolutně nepružného systému ministerstva životního prostředí, které je nejvýznamnějším koordinátorem dotačních titulů, tak by mi snad bylo jedno (a věřím, že nejen mně), z jaké vládní garnitury dotyčný ministr je.
Uvedu jeden drobný příklad. Během nedávných povodní jsem jako předseda povodňové komise města dostal úkol podepsaný přímo ministrem Chalupou, abych prověřil akceschopnost obecního rozhlasu. A že to samé ministerstvo není od jara roku 2012(!) schopné zúřadovat naši již schválenou dotaci na obnovu obecního rozhlasu, to tam nahoře nikoho nezajímá. Mám občas pocit, že řada lidí na centrální úrovni zapomíná, že politika je především služba. Z těch, které jsem měl možnost vícekrát osobně poznat při práci, velmi kladně hodnotím Helenu Langšádlovou a nehledejte za tím skryté politické preference. Vnímám ji jako čestného a pracovitého člověka, což, bohužel, ve vrcholové politice není zcela běžné. A s tím souvisí odpověď na vaši třetí podotázku o důvěře vládě.
V parlamentu, kam v roce 2010 bylo zvoleno 200 poslanců z pěti stran, tak dnes máme už jen 198 poslanců, protože dva sedí ve vězení. Ale neméně zajímavé je, že z těch původních pěti stran se odlouplo skoro dvacet nezařazených zákonodárců, z nichž někteří se navlékli do zcela jiného stranického trika. Takže otázka, jak v této podivné sestavě dopadne hlasování o vládě, je věc běžnou logikou nepostižitelná. Z hlediska logiky by vláda dostat důvěru neměla, ale občas mám pocit, že logika není jediným kritériem.
Ing. Miloš Zeman
Psali jsme:
V rozhovoru, který jste poskytl loni našim stránkám, jste hodnotil spoustu reforem Nečasovy vlády jako moudré, rozumné a chytré, i kdy jste připouštěl, že řada je naopak nedomyšlená. Jaké reformy Nečasovy vlády tak považujete za úspěšné, a které vy osobně nejvíce vítáte?
Je třeba si udělat jasno mezi slovy moudré, rozumné a chytré. Já to chápu tak, že moudrost v politice přináší hluboké poznání potřeb v souvislostech, rozum přináší výhodná účelová řešení a chytrost znamená totéž, jako když o někom řekneme, že je chytrák. Je to sice pochvala, jenže k tomu vždycky dodáváme zpochybňující slůvko „ale“. Takže když to shrnu, mám jako starosta především radost z prosazení moudrých změn v rámci rozpočtového určení daní.
Propad českého lázeňství pokračuje. Podle exministra Hegera je důvodem klesajícího počtu pacientů především to, že ošetřující lékaři předkládají méně návrhů na lázeňskou péči. Jiného názoru jsou ale odbory, ale i mnozí provozovatele lázní. Příčinou podle nich je vyhláška ministerstva zdravotnictví, takzvaný indikační seznam, která vstoupila v platnost v říjnu loňského roku. Vy jste své obavy v souvislosti s novými pravidly již loni, do jaké míry se však potvrdili? A kdo podle vás za propad může?
Myslím, že je to souběh negativních vlivů, ale faktem je, že se pomalu začíná rozpadat něco, co dobře fungovalo. Čerstvý případ uzavřených Velichovek, problémy Janských lázní, Lázní Darkov a Jáchymova jsou varujícím mementem. Rozumím snaze soustředit se na skutečnou kvalitu a zamezit zneužívání lázeňské péče, jenže výpadky plateb od pojišťoven nenahradí samoplátci. Pokud nedojde k úpravám indikačního seznamu, bude se krize lázeňství prohlubovat. Přitom paradoxně za několik málo ušetřených miliard, které v penězovodu zdravotnictví představují zhruba 1 procento, můžeme vážně poškodit fungující systém, na který je napojena řada dalších profesí. Na jedno pracovní místo v lázních se váží další 2 a půl místa v regionu. Navíc ve většině případů jsou lázně situovány v lokalitách, kde byl cíleně omezován průmysl, a tudíž při dalším snižování počtu zaměstnanců v rámci hledání úspor hrozí nezvladatelná nezaměstnanost. Myslím, že za současný stav mohou lobbistické tlaky farmaceutického průmyslu, nedomyšlený indikační seznam, díky němuž na lázně dosáhne podstatě méně pacientů, neochota naslouchat odborným argumentům, strach lékařů předepisovat lázně, aby se nedostali do problémů s pojišťovnami a také nedostatečná osvěta. Je to soubor problémů, který lázeňství potápí a degraduje jej na wellness péči. Ale wellness není synonymum pro lázně!
Mezi problémy města patří nedostatek finančních prostředků na jeho údržbu a rozvoj. Jak vám v tomto směru pomohla novela RUD? Zmínil jste také, že vás trápí opadající zájem občanů o obec. Podle čeho tak soudíte a jak konkrétně se to projevuje?
Každá koruna navíc do obecního rozpočtu je jako dar z nebe. Myslím, že odstranění mnohaleté zanedbanosti našich obcí je úkol ještě na řadu let. A RUD je v tom to ohledu dobrá zpráva. Pokud jde upadající zájem občanů o komunální politiku, jde o obecný problém. Politika se běžně nedá dělat na ulici a do jednacích sálů přicházejí aktivní občané jen zřídka. Spíš se objevují jednorázové nátlakové skupiny, nebo se stále častěji pseudoaktivita způsobená frustrací projevuje v anonymních internetových diskusích. Proto jsme od začátku volebního období zvolili cestu tak zvaných obchůzek, kdy se zastupiteli, úředníky a dalšími zaměstnanci města, obcházíme (případně objíždíme na kolech) předem určenou lokalitu Poděbrad. Na místě se seznamuje s místními problémy, s pořádkem čistotou, stavem a údržbou obecního majetku. Od začátku volebního období máme za sebou už devět takových vycházek, které přinesly přes 500 úkolů. Z nich se nám podařilo už asi tak 4/5 úkolů plnit. To je jeden z příkladů služby, kterou vnímám jako základní prostředek komunikace mezi občany a radnicí. Nezískáme tím masový zájem občanů o dění ve městě, ale je to určitě cesta, která má smysl.
Jak pokračuje výběrové řízení na stavbu zimního stadionu? A kdy by se případně mohli občané na nový stadion přijít poprvé podívat?
Zimní stadion jsme konečně předali vysoutěžené stavební firmě koncem června a naše přání je na vánoce v něm bruslit. Dokonce jsem neuváženě slíbil, že když se to podaří, nazuji staré kanady a vykroužím piruetu. To by byla ode mne opravdu velká oběť, možná přímo masakr.
Již 10 Milionů město investovalo a necelých 10 ještě plánuje investovat do stavby nové nadjezdu, s níž by se mělo začít letos na podzim. Jaké další investice však v rámci infrastruktury pro letošní rok plánujete? A jak byste celkově hodnotil dopravu v Poděbradech?
Vedle zimního stadionu je před námi velký úkol kompletní přestavby tělocvičny ZŠ Václava Havla, kterou nám skoro po roce konečně pustil ze svých drápů s pro nás pozitivním stanoviskem ÚHOS.Tady bych si dovolil drobně odbočit. Prosím poslance, aby se odpovědně zamysleli nad fungováním ÚHOSu, který díky nedokonalým zákonům značně komplikuje investiční činnost obcím a ve svém důsledku může negativně ovlivňovat i ekonomiku firem. Ale zpět k dotacím. Získali jsme dotaci na propojení slepých ulic, k čemuž sami přispějeme vybudováním autobusového terminálu a parkoviště u nádraží, dokončujeme zateplení druhé budovy MěÚ za 30 milionů korun, dvacet čtyři milionů by mělo stát zateplení školy Václava Havla, chceme postavit novou čtyřdráhovou kuželnu a místo staré zbudovat dvě třídy mateřské školy, stojíme před výstavbou nové čtyřtřídní mateřské školy s kuchyní, musíme opravit chátrající knihovnu. Úkolů je tolik, že budeme rádi, když je stihneme do konce volebního období a to jsem ještě nezmínil více než stomilionovou investici do protipovodňových opatření, kde je investorem Povodí Labe.
Stavba nadjezdu je však z větší části dotována z Operačního programu pro střední Čechy. Jak vy osobně dotace vnímáte? Jsou podle Vás účinné nebo přináší více škody než-li užitku?
Dotace jsou samozřejmě velkým přínosem a také jedinou šancí, jak získat do obce další peníze. Jen bych přivítal, kdyby administrace byla pružnější a vypsané tituly vycházely ze skutečné potřeby a nejen podle toho, co nám někdo od stolu nadirigoval. Vezměte si, kolik se v minulosti u nás postavilo cyklostezek. Nic proti nim, ale jsme přesvědčený, že byly určitě potřebnější projekty, ale protože aktuálně byly peníze na cyklostezky, tak jsme všichni stavěli cyklostezky. Trochu se obávám dalšího dotačního období čerpání fondů EU do roku 2020. Jak jsem měl možnost seznámit se s obecnými cíly evropské kohezní politiky, je tam málo témat, která dokážeme v obcích uchopit, a navíc největší balík peněz má opět rozdělovat ministerstvo životního prostředí. Velmi nerad bych v roce 2020 slyšel, že jsme v Česku opět nedokázali velkou část alokovaných peněz vyčerpat.
Další rozhovory z kraje:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
