Kandidát na prezidentský úřad smí při kampani utratit jen 40 milionů korun. Pokud postoupí do druhého kola, limit se mu o deset milionů zvýší. Na finančním omezení předvolebního boje se dohodli zástupci koalice i opozice. Účetní přehledy by taky měly být dostupné veřejnosti a za překročení hranice bude hrozit pokuta.

Podle politologa z Univerzity Palackého v Olomouci Pavla Šaradína se jedná o celosvětový trend, kdy se pomocí omezení financování kampaní snaží politici vymanit z područí závislosti na státu a byznysu.

Stačí sdružení, které neoficiálně s kandidátem spolupracuje, a už je po limitech

Politika nejen u nás prorůstá s byznysem. Podle Pavla Šaradína je omezení výdajů pozitivní, i když je kandidáti samozřejmě mohou obejít. „Obejít se to může, ale je to první krok, jak zabránit nekalému financování politiků,“ je přesvědčený Šaradín.

Způsobů, jak se dá celý limit obejít, je řada. „Mohou to být třeba nějaká občanská sdružení, která budou podporovat kandidáta, aniž by o tom oficiálně věděl,“ ukazuje jeden z příkladů Šaradín.

Sám však snahu politických stran nevidí jako prázdné gesto. „Chápu to jako snahu politických stran omezit sebe samé. Politické strany u nás jsou stále závislejší jak na státě, tak i na některých firmách a toto je krok, kterým by se mohly pokusit z této závislosti osvobodit,“ uzavírá v Událostech, komentářích politolog.