Sudetoněmecké sdružení neuspělo s další kasační stížností

15.08.2012 11:45

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které bojuje s českými úřady o svou registraci, neuspělo s další kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Iniciátoři sdružení marně usilovali o to, aby justice vyslovila takzvanou nicotnost druhého negativního rozhodnutí ministerstva vnitra o registraci. Nejvyšší správní soud však nenašel důvod k zásahu.

Sudetoněmecké sdružení neuspělo s další kasační stížností
Foto: hns
Popisek: Fotokoláž.

Vleklý spor o registraci trvá už několik let. Ministerstvo odmítlo sdružení zapsat kvůli údajnému zpochybňování Benešových dekretů. Soudní spor řeší Městský soud v Praze, na jehož nečinnost si iniciátoři sdružení opakovaně stěžovali u NSS. Jednou jim Nejvyšší správní soud vyhověl, později už neuspěli, stejně jako teď ve sporu o nicotnost rozhodnutí ministerstva vnitra.

Ústavní stížnost však sdružení nyní nepodá, napsal na svém blogu jeden z jeho iniciátorů Tomáš Pecina. "Tu podáme až proti rozhodnutí o druhé kasační stížnosti, v řízení, v němž se domáháme vyznačení registrační doložky. V něm se po případné neúspěšné ústavní stížnosti budeme konečně moci obrátit na Evropský soud pro lidská práva," uvedl Pecina na blogu.

Projev bezpráví

Kromě Peciny vystupují za dosud neregistrované sdružení ještě Wolfgang Habermann a antikomunistický aktivista Jan Šinágl, který v současnosti čelí stíhání za údajné popírání nacistických zločinů. Podle policie se ho dopustil ve dvou článcích na svém webu. Uskupení nemá přímou vazbu na Sudetoněmecké krajanské sdružení (Sudetendeutsche Landsmannschaft), které působí v Německu a sdružuje Němce vysídlené ze Sudet.

Sdružení kolem Peciny, Šinágla a Habermanna podle svého webu usiluje o spolupráci mezi Čechy a Němci a o překonání historických traumat, staví se proti komunismu, nacismu a jakémukoliv násilí. Dekrety prezidenta Edvarda Beneše, které umožnily poválečný odsun Němců, označuje sdružení za projev bezpráví. Z Československa musely po druhé světové válce odejít až tři miliony Němců.

Sdružení požádalo o registraci v roce 2009, vnitro ji odmítlo, následovala první žaloba k městskému soudu. Tehdy Nejvyšší správní soud jeho nečinnost zkritizoval a stanovil mu lhůtu k projednávání věci. Městský soud pak rozhodnutí ministerstva zrušil, vnitro ale loni registraci znovu odmítlo. Od té doby běží u městského soudu další spor. Kvůli potížím s registrací nemůže sdružení například nabýt do svého vlastnictví pozemky, na nichž chce na místě největších poválečných masakrů postavit pomníky.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jno, čtk

PhDr. Lubomír Zaorálek byl položen dotaz

Stejné mzdy za stejnou práci v celé Evropě

Zajímalo by mě, jak toho chcete docílit? A kde by třeba podniky nebo zaměstnavatelé na dorovnání mezd měli brát peníze?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Škraloup s „predátory“ má i Nerudová. A větší, než přiznává

20:41 Škraloup s „predátory“ má i Nerudová. A větší, než přiznává

Když Danuše Nerudová kandidovala na prezidentku, mohl se národ díky zájmu novinářů o minulost uchaze…