Švéd zapálil mešitu a schytal to natvrdo. Takovému rasismu musíme dnes tvrdě čelit, řekl soudce

15.04.2016 5:13

Švéd obviněný z podpálení mešity v jihošvédském městě Boras půjde po včerejším rozhodnutí soudu na tři roky do vězení. Výše trestu se odvíjí od konstatování soudu, že byl čin rasově motivován.

Švéd zapálil mešitu a schytal to natvrdo. Takovému rasismu musíme dnes tvrdě čelit, řekl soudce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Centrální mešita v Kolíně nad Rýnem v turečtině zvaná Merkez-Camii je před dokončením. Svatostánek se dvěma minarety pojme až 1300 věřících

Jak bylo řečeno při soudním přelíčení, trestný čin byl spáchán v časných ranních hodinách 17. ledna letošního roku, kdy si Andreas Persson načerpal pohonné hmoty do připravené nádoby a posléze je použil ke žhářskému útoku na zdejší mešitu. Přivolaným hasičům se podařilo požár rychle uhasit, ale mešita přesto utrpěla značné škody a její oprava podle informací místní muslimské obce potrvá minimálně do začátku léta.

Jednatřicetiletého Perssona se podařilo identifikovat pomocí záběrů z kamery umístěné na benzínové stanici a také díky stopám z mobilního telefonu. Vyšetřování dle soudu odkrylo, že Persson zastával „xenofobní názory“ mnoho měsíců před samotným činem. Místním úřadům byl dlouhodobě také znám coby pachatel trestné činnosti spojené s užíváním a prodejem drog a také drobnými krádežemi.

Celý text v angličtině je ZDE.

Samotný Persson před soudem jakýkoli úmysl ke spáchání trestného činu popřel. Vyšetřovatelům vše zdůvodnil tak, že se chtěl pouze dostat „někam do tepla, kde by mohl fetovat výpary z benzínu“. Dle své výpovědi omylem vylil část benzínu na zem a když se chtěl pomocí zapalovače přesvědčit, kam se benzín všude vylil, došlo ke vzplanutí ohně. Soud však výpovědi Perssona neuvěřil a žalobce původně navrhoval dokonce sedmiletý trest.

„Trest pro Perssona přichází v době, kdy roste znepokojení nad útoky příznivců krajní pravice proti ubytovacím zařízením, kde jsou soustředěni uprchlíci. Za loňský rok policie eviduje více než dvě desítky obdobných případů,“ uvádí švédská mutace serveru The Local a připomíná, že v průběhu roku 2015 přišlo do země 163 000 žadatelů o azyl a do Švédska tak přijíždělo týdně v průměru 10 000 lidí. Vláda v letošním roce zavedla přísnější pravidla, v důsledku kterých se počty migrantů značně snížily.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…