A stačilo by tak málo, jak pomoci evropským zemím. Například kdyby byla dodržována pravidla schengenského prostoru, Rakousko a Maďarsko by nikdy nemuselo řešit uprchlickou krizi. Jak uvádí státní tajemník pro EU Tomáš Prouza, Itálie ani Řecko vlastními silami dostatečnou ochranu hranic nezvládnou, proto by měly pomoci i státy uvnitř Unie.
I přestože by se mohlo mluvit o možnostech, jak řešit uprchlickou krizi, vypadá to, že i na následující tři summity se dostanou zase jenom kvóty. Dnes se schází ministři zahraničí Visegrádu s Lucemburskem, zítra jednají ministři vnitra a pozítří je mimořádná schůzka lídrů EU.
Řešením jsou totiž například hotspoty, společné uprchlické služebny, v nichž působí specialisté ze zemí Unie. Posílit by se mohly i pravomoce unijní agentury na ochranu hranic Frontex. Nehýbe se ani se seznamem zemí bezpečného původu či urychlení readmisních dohod mezi EU a třetími zeměmi.
Podle diplomatického zdroje z Bruselu by sice bylo realistickým řešením odstranit z agendy problematiku kvót, na to ale země jako Německo, Francie nebo Rakousko prý nepřístoupí. „Teď už se hraje o to, kdo situaci ustojí,“ řekl zdroj.
Kvóty mají navíc usnadněnou cestu, neboť Evropský parlament minulou středu schválil povinné závazky na přemístění dalších 120 tisíc běženců.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef