Divák se tak dozví nejen, pro jakou věkovou skupinu je určitý mediální obsah nevhodný, ale také to, které závadné prvky, tedy například vulgarismy, bezdůvodné násilí nebo sex, se v konkrétním pořadu vyskytují. Podobné systémy klasifikace v zahraničí běžně fungují. V České republice je zatím označování audiovizuálních děl činěno pouze na základě dobrovolných projektů jednotlivých provozovatelů televizního vysílání, zejména České televize.
Návrh rovněž zpřesňuje pravidla pro zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením. Zavádí i nové definice například politického obchodního sdělení nebo pořadu pro děti.
Ze zákona by naopak mělo zmizet ustanovení, na jehož základě Poslanecká sněmovna mohla odvolat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání jako celek. V zákoně se také zakotvují nástroje, díky kterým Rada pro rozhlasové a televizní vysílání získává aktuální informace o vlastnické struktuře a skutečných majitelích provozovatelů vysílání. Za jejich neposkytnutí bude hrozit pokuta až pět milionů Kč nebo odebrání licence.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
