-634967867796513101.jpg&id=9964)
Povšiml si totiž situace, že pražská FAMU v průběhu návštěvy vyvěsila na protest proti porušování lidských práv čínským komunistickým režimem tibetskou vlajku. „Na děkanát se pak dostavili pánové, kteří se představili jako kriminální policisté, zeptali se, jestli je s vyvěšením vlajek srozuměno vedení školy, dozvěděli se, že to tak je. Slušně se rozloučili a odešli. Prapory vesele vlály dál, vlají ještě dnes,“ píše Štindl.
Všímá si také následné reakce akademického senátu filmové školy, který proti celé události důrazně protestoval. „Situace, kdy se představitelé státní moci dostaví na vysokou školu a – třeba zdvořile – se vyptávají, co že to za názory se na té škole vyjadřují (a vyvěšení vlajky je přece vyjádření nějakého názoru), je nemyslitelná. Nebo by vlastně měla být – nejenom pro nostalgiky po časech převratu z roku 1989, kdy nedotknutelnost akademické půdy byla pro stávkující studenty velkým tématem,“ uvedl Štindl s tím, že pro zdraví společnosti je důležité, aby univerzity byly místem, kde je možné vyjadřovat bez zábran v podstatě jakékoliv názory.
Původní text ZDE.
Pokud má být podle Štindla nějaké prostředí skutečně plodné, lidé by v něm měli mít volnost říkat třeba i úplné pitomosti.
„Poptávka po náhubku zaznívá i zezdola, západní univerzity včetně těch nejvýznamnějších, jsou v posledních letech místem, kde se prosazuje představa, že vysoká škola by mělo být akvárium, ‚bezpečný prostor‘, v němž psychická pohoda rybiček nesmí být narušována konfrontací s názorem, který by je mohl třeba nějak rozhodit,“ podotkl s tím, že výsledkem může být jen vynucené mlčení a prohlubující se společenská neuróza.
„Svoboda akademické půdy je téma, které se dost možná i v Česku stane aktuálnější a vypjatěji diskutované než dnes. Ti pánové od policie, kteří zašli na FAMU, tedy zaslouží paradoxní poděkování za to, že nás na tu situaci začali připravovat,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
