Není to tak dlouho, co Vás ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) pokárala za to, že se prý takřka zastavil rozvoj města. Vy jste problém uznal, ale doplnil jste, že za něj odpovědnost nese Jan Korytář ze Změny pro Liberec. Není ale za činnost koalice odpovědný primárně primátor? A co uděláte pro nápravu?
Ano máte naprostou pravdu, za vedení města je zodpovědný primátor. Tak to navenek vypadá, jenže já mám stejně jako ostatní lidé k dispozici pouze 24 hodin denně. Proto mám své náměstky, kterým jsem do gesce svěřil určité oblasti činnosti. Mohl bych vše řídit a dělat já, skrze úředníky, ale pak náměstky nebudu potřebovat. V tomto modelu bych opravdu byl za vedení zodpovědný pouze a jen já. Podniknout kroky k nápravě bylo to první, co jsem učinil. Musel jsem si jen vybrat cestu, jakou se vydat. Měl jsem dvě možnosti. Buď tyto kompetence panu náměstkovi odebrat a vzít si dotace pod sebe, nebo mu je ponechat a pomoci mu s tím. Kdybych se vydal první variantou, naruší to vztahy na radnici a mému koaličnímu partnerovi bych tím vzkázal, že mu nevěřím. A to pravda není. Zvolil jsem proto variantu druhou, kdy jsem se podrobně seznámil se stavem a přijal nabídku úředníků z kraje a do procesu je zapojil. V tuto chvíli si myslím, že jsme na dobré cestě. Pokud ovšem MMR opět nezmění, neaktualizuje, metodiku a jiné dokumenty.
Starostové pro Liberecký kraj dlouhodobě kritizují, že se na vytváření pravidel pro přidělování dotací podílejí dva vrcholní představitelé města Jan Korytář a Karolína Hrbková, neboť jsou současně ve vedení organizace, jež o nemalé dotace žádá. Čím byste kritiku ze střetu zájmu vyvrátil? A neuvažujete o změně? Starostové pro Liberecký kraj například navrhli, abyste si přípravu IPRÚ vzal pod sebe Vy sám.
Kdyby Starostové byli skutečně starostové (v Libereckém zastupitelstvu je to opravdu jen název strany), věděli by, že jedna věc je pravidla kritizovat, ale druhá věc je pravidla vytvářet. Pravidla pro dotační programy města se za ta léta měnila několikrát, vždy s ohledem na aktuální legislativu nebo zkrátka protože každé politické vedení má trochu jiné představy, co je a není spravedlivé. To se ovšem netýká IPRÚ, evropské dotace jsou zcela jiná soutěž. Tam jsou pravidla dána jasně seshora a to neovlivňuje ani Jan Korytář a už vůbec Karolína. Jediné, co mohou dělat je předkládat do IPRÚ projekty, v současné době tedy spíše projektové fiše. Ale tuto možnost mají a budou mít všechny strany a organizace, které se budou o IPRÚ zajímat a najdou se v daném operačním programu.
Jak byste celkově svého náměstka hodnotil? Domníváte se, že svou funkci zvládá?
Vždy to může být lepší a to nejen v jeho případě, ale i mém. Jan Korytář svou funkci ekonomického náměstka zvládá dobře, v oblasti dotací věřím ve zlepšení, ale nikdo nejsme neomylný. Neomylní bývají politici vždy, když jsou v opozici. Tam nemají skutečnou zodpovědnost a pozice jim velí kritizovat. Tím, že se Jan Korytář dostal na místo náměstka, skončilo vykřikování a nastala práce a zodpovědnost. A zatím se s tím pere dobře. Já svému koaličnímu partnerovi, Změně, vždycky s nadsázkou říkám, že oni mají jen jeden problém. Oni rozumějí úplně všemu. Od architektury, přes muziku, vedení nadnárodních koncernů až po drobnější chirurgické zákroky. Ale to se týká mnoha aktivistů, ne pouze jich. Já se snažím jít cestou, nechat si poradit od skutečných odborníků. Svoje vlastní ego pouštím jen do manažerské práce, společenských eventů, do IT a vedení kolektivu. A trochu do čísel, nejsem zastánce projektů, které nemají soběstačnou ekonomiku.
Z analýzy sociálně vyloučených lokalit a ubytoven na území města Liberce, kterou zpracoval odbor školství, kultury a sociálních věcí v období od března do června 2015 mimo jiné vyplynulo, že na území Liberce žije zhruba 6 – 7% obyvatel, ohrožených tzv. sociálním vyloučením. Odhaduje, že je na území města asi 170 lidí bez domova plus další stovky lidí, kteří žijí v tzv. skrytém bezdomovectví (v ubytovnách, u známých, v nelegálních příbytcích či zahradních chatkách). Jak se těmto lidem snažíte v rámci svých možností pomoci?
Sociálně vyloučená oblast, je pro mne celá ulice, čtvrť nebo sídliště. Za sociálně vyloučenou oblast nepovažuji jeden dům s šesti bytovými jednotkami, který stojí v klasické zástavbě domů a vil. Liberec nemá ghetta, většinová společnost nikoho nevyloučila, město nevytváří žádné oblasti, kde by tyto obyvatele koncentrovalo. Přesto se snažíme vytvořit systém několikastupňového prostupného bydlení, navazující na sociální bydlení. Cílem tohoto mechanismu je naučit osoby sociálně problematické, soběstačnosti, zodpovědnému hospodaření a zařadit se tím zpět do společnosti. U bezdomovců registruji jiný problém. Mnozí skutečnou pomoc nevyžadují, ba ji přímo odmítají.
Nejvíce ohroženi jsou podle studie lidé nad 40 let, asi pětinu senioři. Nedomníváte se, že byste pro ně mohli udělat více?
Město musí pomáhat, ale ta vůle a ochota pomoc přijmout, dodržovat určitá pravidla, musí být i na straně druhé.
Za sociálně vyloučené oblasti považuje analýza celkem 7 lokalit s jednotlivými bytovými domy a za potenciálně rizikové dalších 9. Jde o domy či skupiny domů, které jsou v soukromém vlastnictví a vyznačují se špatným technickým stavem, zanedbaným okolím, nízkou kvalitou bydlení, neúměrně vysokým nájemným a vysokým zastoupením menšinového etnika. Jak podle Vás zajistit aby se počet snížil nebo alespoň nezvyšoval?
Můžeme se snažit různými metodami, můžeme neschvalovat budování dalších ubytoven, postupně rušit ty stávající problémové ubytovny a lidem nabídnout alternativu. Ale ve skutečnosti by nejvíce pomohlo, kdyby mimo jiné stát nevyplácel příspěvky na bydlení přímo majitelům těchto ubytoven.
Co v tomto směru očekáváte od státu, který má více nástrojů, jak problematiku sociálně vyloučených lokalit řešit?
Jak jsem uvedl výše. Já vidím hlavní zádrhel v legislativě, která nechrání samotného příjemce sociálních dávek a umožňuje tento byznys s chudobou. Pro ubytovny jsou sociálně slabé rodiny zajímavé i výší podpory, která jen na příspěvku na bydlení může činit i 15 tisíc měsíčně.
Psali jsme:
V jaké fázi je strategii Integrovaného plánu rozvoje území? A můžete nastínit hlavní vize?
Hlavní vize jsou dány limity, které stanovuje EU, potažmo MMR ve spolupráci s ostatními ministerstvy. Pokud máte čtyři hlavní podporované oblasti, sociální soudržnost, udržitelnou mobilitu, zaměstnanost a vzdělávání, je jasné, že například městský bazén, jeho stará část, opravena nebude. Byť to město potřebuje. IPRÚ bude orientováno spíše na měkké projekty, na které padnou stovky milionů korun. Přínos vidím v OP Doprava, díky kterému bychom mohli dokončit rekonstrukci tramvajové tratě v celé délce.
V souvislosti s přípravou plánu ministryně Šlechtová varovala před neuváženým zastavováním středu města nákupními centry, k čemuž docházelo v minulých letech. Souhlasíte? A můžete slíbit, že nic takového neplánujete?
Začíná to být zřejmě kolorit vládních představitelů, laicky se vyjadřovat k architektuře v navštívených městech. Když tu byl pan prezident, dozvěděl jsem se, že máme na průtahu městem nějaké oprýskané domy. Dodnes však nevím, které měl pan prezident na mysli. Jinak nákupní centra ve městě jsou pozůstatkem minulých vlád, bourat je nehodláme, ale stavět nová také ne. Dle jakýchsi průzkumů máme nejvíce obchodní plochy na jednoho obyvatele. Naším cílem je vrátit lidi do centra města, oživit střed a doslova je dostat z nákupních pasáží obřích obchoďáků. Jenže bude to trvat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
