„Poslední dobou se nám tady rozmáhá takový nešvar. Lid vykazuje jistou neposlušnost, když se k EU staví stále kritičtěji, v souvislosti s migrační invazí pak čím dál více občanů volá po kontrole vnitřních hranic. Proto nastupuje úderka odborných usměrňovačů veřejného mínění: financemi, službičkami či pouze myšlenkami zaháčkovaní spříznění novináři. Ódy na radost v EU se příliš neujaly, tak začíná strašení nedozírnými důsledky konce schengenského prostoru,“ začíná svůj text Vyoral.

Mnohdy slýcháváme, jak by odchod ze společného evropského prostoru znamenal naprostý ekonomický kolaps. Někdy je k tomu připojeno i varování, že by se mohly zhroutit i další části naší společnosti. „Smrtící fronty na hraničních přechodech, pokles HDP (který běžný člověk registruje asi podobně jako tajtrlíkování kavárníků na pražských náměstích), až po zřícení tuzemské ekonomiky a pokles zaměstnanosti kvůli hromadným ztrátám zaměstnání z důvodu obtížnějších přeshraničních přesunů, miliardové výdaje na ostrahu hranic, ztráta výnosů z turismu…,“ vyjmenovává Vyoral často zaznívající obavy a varování.