V úvodu vedli debatu o obsazení postu šéfa předsedy Senátu. Štěch upozornil, že se vůbec poprvé stalo, že horní parlamentní komoře nedominuje jedna silná strana. V Senátu jsou nyní tři silné strany a teprve čas ukáže, kam to povede.
Lebeda v tom nevidí problém. „Já v tom nevidím problém. Tady proběhne volba. Teprve kdyby se volbou nepodařilo prosadit nějakého kandidáta, mohl by to být problém, ale zatím ho nevidím. Ale já si myslím, že můžeme být velmi překvapeni. Mnozí senátoři se necítí být tak silně vázáni ke své straně a mohou hlasovat autonomně,“ upozornil Lebeda. Výběr kandidátů a volba proběhne podle pravidel, takže máme nechat pravidla pracovat.
Wintr dal Lebedovi za pravdu. V předsedovi Senátu vidí také politika konsenzu, protože Senát není tak politicky vyhraněn jako Sněmovna. Předseda Senátu by měl pronášet myšlenky určené pro „celý lid“, poznamenal Wintr.
Tomáš Lebeda se poté vyjádřil k myšlence, že by předseda Senátu mohl hrát určitou protiváhu k prezidentovi. Když tuto myšlenku před časem vyslovil předseda hnutí STAN Petr Gazdík, takřka doběla tím rozpálil předsedu komunistů Vojtěcha Filipa.
Fotogalerie: - Den válečných veteránů
„On pan předseda trochu mlží,“ poznamenal na adresu komunisty Lebeda s tím, že předseda Senátu může být jistou protiváhou prezidenta, pokud se prezident chová jako aktivní politický hráč, který se snaží získávat voliče. „A osobnost Miloše Zemana tady hraje svou úlohu a ještě přilévá oleje do ohně,“ podotkl Lebeda. V takové situaci je možné, že předseda Senátu bude své postoje formulovat odlišně.
_profil_top.jpg)
Štěch si do Miloše Zemana také rýpl. Premiéři vždy Senát respektovali a to i když s předsedou Senátu nesouhlasili. „Já jsem neměl problém s Mirkem Topolánkem, Petrem Nečasem a konec konců ani s Andrejem Babišem (ANO). O nikom z nich nemohu říci, že by Senátem pohrdal. Složitější je to u pana prezidenta, který měl některé verbální projevy za hranou. On když říká, že nechá některou ústavní instituci vyhladovět, tak to už je za hranou,“ uvedl politik.
Wintr konstatoval, že ústavní instituce by se měly respektovat. Měli bychom mít na paměti, že podle ústavy Senát hraje důležitou roli např. při schvalování mezinárodních smluv, takže jeho role je podstatná. „Na příkladu Maďarska vidíme, jak snadné je překopat ústavní systém a vytvořit prostředí, ve kterém má problémy i demokracie jako taková. Pokud jedna strana vyhraje volby a v tom jednokomorovém parlamentu poté nastaví ta pravidla tak, že bude napříště velmi obtížné jí porazit a to je problém,“ upozornil Wintr.
„Takovéto výroky o vyhladovění Senátu o zrušení Senátu jsou v podstatě devastující pro politickou kulturu,“ ozval se Lebeda. Ale tady zdaleka nevinní jen prezidenta Zemana. Existenci Senátu několik let zpochybňovala i ODS. Dokud ODS v Senátu neposílila. Jedním dechem dodal, že Senát mohl sám udělat víc proto, aby byl respektovanější komorou. Výhodou Senátu však je, že se tam dostávají nezávislé osobnosti, což se prý údajně voličům líbí, tak je trochu paradoxní, že lidé Senátu příliš nedůvěřují.
Ing. Miloš Zeman
Moravec poté sáhl k průzkumu důvěry občanů v jednotlivé instituce. Prezidentovi dnes důvěřuje asi 47 procent občanů. Za časů Václava Klause a Václava Havla to bývalo 60 procent. „Osobnost Miloše Zemana snížila důvěru v úřad prezidenta republiky,“ uvedl Moravec.
Fotogalerie: - Defilé nejen vojenské techniky
Když dostal znovu slovo Štěch, prozradil, že Senát vnímá jako pojistku demokracie, např. při obsazování ústavního soudu, nebo v době, kdy je Sněmovna rozpuštěna. „A třetí věc, kterou jsme zaplať Pán Bůh prozatím nemuseli uplatnit, ale byl tady dobře zmíněn ten příklad Maďarska, protože bez Senátu nelze změnit ústavu. Buďme rádi jako občané, že některé ty pravomoci Senátu nemusely být spuštěny, ale ty, co už spuštěny byly, prokázaly svou roli a přispěly k politické stabilitě,“ zdůraznil předseda Senátu.
Lebeda se obává, že kdyby se měl někdo Senátu zastat, tak to občané neudělají, protože řada českých občanů nedůvěřuje demokracii. Zatímco v západních zemích důvěřuje demokracii 80 procent populace, u nás to bývá něco kolem 50 procent. Někteří lidé si myslí, že jsou autoritativní režimy lepší. Nebo jim je jedno, kdo nám vládne. „A to je možná ještě horší,“ varoval Lebeda.
To, jak důvěřujeme, či spíše nedůvěřujeme demokracii, je vidět i na tom, jak je značné části společnosti jedno, že je předsedou vlády někdo, kdo ovládá významnou část médií. Problém je podle Lebedy v tom, že u nás lidé nejsou vychováváni k demokracii. „U nás je to bráno jako indoktrinace, podívejte se na výroky poslanců SPD nebo na výroky poslance Václava Klause mladšího (ODS),“ přisadil si moderátor. Lebeda pokračoval. Lidé podle něj nebyli poučeni o tom, co s sebou demokracie nese a když přišly např. ekonomické problémy a korupční kauzy, nesprávně považují demokracii za pořádný „čurbes“, upozornil Lebeda.
Fotogalerie: - Zemanova čínská rapsodie
Naše nedůvěra v demokracii se prý ukazuje i v tom, že se společnost nestaví na obranu služebního zákona, který má bránit státní úředníky - odborníky před případnou „zvůlí“ politiků. Lidem je ale často jedno, že chce Babiš služební zákon změnit. Zvláštní je to i vzhledem k tomu, že jako ministr financí Babiš tento služební zákon prosazoval spolu s ČSSD.
Lebeda se domnívá, že je třeba pozměnit také systém hlasování, protože se ukazuje, že stávající systém s sebou nese určité technické problémy. Ale Ministerstvo vnitra prý má vůli tyto problémy řešit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
