Oceňujete, že Vít Rakušan šel v Karviné diskutovat do hospody?Anketa
„Prakticky totožné výrobky od stejných producentů, od stejných výrobců, jsou prostě v Česku dražší, a navíc se zdá, že v Německu mají větší balení,“ zjistil Fiala v loňském listopadu.
Důvody, proč je u nás mnohem dráž než v zahraničí, se pak častokrát stáčely k otázce, nakolik je za tím většinové postavení hrstky obchodů. Že je problém v tomto místě, zaznívalo například od Pirátů, kteří míní, že je třeba reforma antimonopolního úřadu a podobný pohled na to mají i někteří další poslanci vládní koalice. „Za vysokými cenami potravin je monopolizovaný trh od surovin po prodej,“ řekl v prosinci pro Novinky.cz poslanec STAN Ondřej Lochman s tím, že by vláda měla podporovat menší výrobce proti velkým, a tím pomoci k jejich větší konkurenceschopnosti.
Naopak podle šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je trh s potravinami u nás konkurenční dost a pro další obchody, jako je polská Biedronka, už tu prý „není místo“. „V Česku nic nepostavíte. Neexistuje způsob, jak by tady Biedronka mohla postavit 300 nebo 400 obchodů. Povolit psí boudu trvá pět let. Museli by někoho dostatečně velkého koupit,“ uvedl pro SZ Byznys a doplnil, že tu nepůsobí diskonty, které by tlačily ceny dolů z důvodu, že „Češi mají jinou kulturu nakupování“.
Podle studie odborníků z Provozně ekonomické fakulty z Mendelovy univerzity v Brně však český maloobchodní prodej potravin ovládá šest největších firem, které si drží 75 % tržního podílu a český maloobchodní trh lze označit coby asymetrický oligopol.
„Český maloobchodní trh lze charakterizovat jako asymetrický oligopol, což znamená, že několik velkých firem má výraznou převahu nad ostatními konkurenty,“ uvedl ke zjištěním studie, která vznikla ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, Michal Mádr z Ústavu ekonomie Provozně ekonomické fakulty. 75 % celkového objemu prodeje potravin na trhu v Česku totiž drží Albert, Globus, Makro, REWE Group (Billa, Penny), Schwarz-Gruppe (Kaufland, Lidl) a Tesco.
Tržní koncentrace má být u nás dle Mádra vyšší než v Maďarsku a v Polsku, ale i nižší než v Rakousku a Slovensku a velcí hráči u nás v posledních letech posílili. „Obecně všechny trhy napříč odvětvími směřují k tomu, že je několik významných firem, které postupně získávají významnější postavení na úkor slabších konkurentů,“ uvedl Mádr.
A jak se české supermarkety v posledních letech měly? Studie zjistila, že jim rostla jak obchodní marže, tak i přirážka. „Rozdíl mezi tím, za kolik firmy nakoupily a za kolik prodaly, tedy obchodní marže, se postupem času zvyšoval. V této souvislosti rostla také obchodní přirážka vyjadřující, kolik si firmy k nákupní ceně přirazily. Průměrná úroveň obchodní marže a obchodní přirážky rostla zejména mezi roky 2015 až 2021,“ komentoval to za autory Radek Náplava z Ústavu ekonomie PEF Mendelovy univerzity. Ačkoli například tržní podíl Globusu neustále klesá, jeho obchodní marže stále roste. Podíl společnosti Makro na trhu rovněž klesá, ale její obchodní marže se udržuje na přibližně podobné úrovni.
Vývoj přirážky obchodních řetězců:
„Za sledované období vzrostly největším firmám tržby víc než dvojnásobně, hrubé zisky vzrostly téměř pětinásobně, zatímco cenová hladina měřena indexem spotřebitelských cen vzrostla o 36,5 %,“ komentoval Náplava. Studie tak mimo růstu marží ukazuje i na nárůst agregovaných hrubých zisků.
Souhrnný hrubý zisk obchodních řetězců v miliardách Kč:
Data, na základě nichž byla tato studie provedena, pocházela z let 2005 až 2021 a zahrnovala celkem 32 firem, které prodávají potraviny.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.