Topka organizuje celoevropskou petici za nezávislost médií. Není to nic proti Babišovi, dušuje se Polčák

18.04.2014 16:43

Topkaři začali sbírat podpisy pod petici, která vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla právní předpis omezující vlastnictví médií, jež je spojené s veřejnou funkcí. Petice se má týkat i jiných států EU, takže i tam se podpisy sbírají. „Není to namířeno proti Andreji Babišovi,“ hájí topku iniciátor české verze petice Stanislav Polčák (TOP 09/STAN). O opaku je přesvědčen mediální expert Karel Hvížďala. „Je evidentní, že akci využili proti němu,“ řekl ParlametnímListům.cz.

Topka organizuje celoevropskou petici za nezávislost médií. Není to nic proti Babišovi, dušuje se Polčák
Foto: Hans Štembera
Popisek: Karel Schwarzenberg, Miroslav Kalousek a Helena Langšádlová

Zdá se, že TOP 09 a Starostové našli novou zbraň proti Andreji Babišovi. Sbírají totiž podpisy pod petici, která má bojovat za nezávislost médií. Když totiž topkaři seberou v ČR dostatek podpisů a přidají se k nim další petenti ze států EU a dohromady pak jejich hromadné číslo dá jeden milion lidí, bude na to muset nějak Evropská komise reagovat - a to hlavně změnou legislativy.

Petice, kterou TOP 09 nyní oprášila, vznikla sice v rámci EU loni v létě, ale to ještě „topkaři“ v té době nevěděli, že Andrej Babiš, který se stal počátkem tohoto roku ministrem financí, si zároveň ponechá i vlastnictví vydavatelství, které má ve svém portfoliu deníky jako je MF Dnes či Lidové noviny.

Připomeňme, že Andrej Babiš je majitelem a do ledna 2014 i ředitelem agrochemického holdingu Agrofert, společnost přitom od června 2013 vlastní i velký mediální koncern MAFRA, a. s., který vydává dva celostátní tištěné deníky, jeden pražský regionální deník, provozuje tři televizní stanice, dvě rozhlasové stanice a zpravodajský internetový portál a vlastní také jednoho virtuálního mobilního operátora.

„Aby byla garantována pluralita médií, navrhují iniciátoři přijmout směrnici, která upraví kupříkladu otázky střetu zájmů vlastníků médií vykonávajících současně veřejné úřady; je nezbytné přijmout takovou definici střetu zájmů, která mediálním magnátům zabrání, aby vykonávali vysoké politické úřady,“ zmiňuje kromě jiného petice, kterou lze najít na webové stránce politické strany TOP 09.

TOP 09: Budeme to dělat v kampani před volbami

„TOP 09 a Starostové budou v kampani před volbami do Evropského parlamentu sbírat podpisy pod petici za nezávislost médií. Petice vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla právní předpis omezující vlastnictví médií spojené s veřejnou funkcí,“ stojí tam také s informací, že podpisy pod petici se musí sbírat minimálně v sedmi členských státech Evropské unie, zejména v Itálii, Francii, Belgii, Bulharsku, Maďarsku, Německu, ve Velké Británii a na Kypru, přičemž v každém z těchto států musí počet signatářů dosáhnout stanoveného limitu. Na Českou republiku pak připadá bezmála 17 tisíc podpisů.

„V České republice je limit stanoven na 16 a půl tisíce podpisů,“ upřesnil pro ParlamentníListy.cz poslanec TOP 09/STAN Stanislav Polčák, jenž je iniciátor české verze petice.

„Není to rozhodně namířeno proti panu Babišovi, nebudu ale zastírat, že se to zrovna i jeho týká. Ale on přece říká, že žádný střet zájmů nemá, že necítí žádný problém ve svém vlastnictví, ale já vidím právě problém na kumulaci onoho vlastnictví. Tedy, že má nejčtenější deník, nejposlouchanější rádio, a také má televizi, takže to je nebezpečné v té kumulaci. Není to ale zamířené prvotně vůči němu, já jsem se totiž o té iniciativě dozvěděl náhodou,“ vysvětlil Polčák.

Musí to napřed přijmout EK

„Požadujeme novelizaci stávající směrnice o audiovizuálních mediálních službách, kterou by se sjednotily národní předpisy a zlepšila by se tím i ochrana plurality v médiích,“ informoval také Polčák, podle něhož je tato legislativa v ČR zapotřebí a dokonce je ve veřejnému zájmu.

„Nejprve to ale musí přijmout Evropská komise a vše by pak záleželo na tom, jaký právní akt by zvolila Evropská unie. Může to být také ona výše zmíněná směrnice, takže by se musela pak vtělit do našeho zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a do tiskového zákona,“ upřesnil Polčák.

„Ta nynější evropská iniciativa vznikla proto, neboť sice byl v rámci EK kdysi předložen návrh podobný, o kterém se tady bavíme, ovšem Evropský parlament to v minulém období nepřijal. Proto z toho vznikla minulý rok nová aktivita, která si klade za cíl obnovit snahu komise na zařazení nového návrhu o ochraně mediálního prostředí,“ dodal Polčák.

„Mohu potvrdit, že tvůrcem tohoto nápadu je Stanislav Polčák,“ sdělil ParlamentnímListům.cz poslanec TOP 09 František Laudát.

Ing. František Laudát

  • Předseda Klubu angažovaných nestraníků (KAN)

„V České republice je tato věc hodně aktuální, ale nemyslím si, že jsme ji my, jako strana, vytáhli právě kvůli aktivitám Andreje Babiše,“ zarazil se Laudát na dotaz ohledně Babiše. Prý petici vítá.

Laudát: Podepíšu to. Brzy

„Já jsem zatím tuto petici nepodepsal, ale určitě ji podepíšu, a to v hodně brzké době, neboť tady máme právě s Babišem velký problém. Cítím, že to je jeden z fatálních problémů pro českou demokracii, neboť se média tady najednou skokově změnila. Myslím tím ono vlastnictví,“ přiznal posléze Laudát.

„Třeba nedávno se vedla poměrně tvrdá kovbojka na hospodářském výboru o dividendové politice ČEZu, skončilo to hádkou mezi mnou a předsedou výboru a bylo přitom ticho po pěšině, i když ti novináři tam seděli. Jindy by se už v ten samý den objevily všude skandální titulky ve smyslu: `Hádka ve výboru´. Ale nebylo nikde ani slovíčko. To přece není náhoda... Když zástupce Ministerstva financí pak řekne, že Babiš o žádném ČEZu nic neřekl, a pak je zahájeno šetření za ovlivňování burzy ze strany ČNB, tak kde to jsme?“ rozlítil se nad jinou věcí Laudát. (Předsedou hospodářského výboru PS je Ivan Pilný, který je ale členem poslaneckého klubu hnutí ANO – pozn. red.).

„Novináři, co odešli z MF Dnes a Lidových novin, tak jsou teď v ostrých rozepřích a kroutí hlavou nad těmi, co tam zůstali. Jde to tak do lidské roviny, neboť tam zůstali třeba ti, co dříve kritizovali Babiše za jeho praktiky. Asi tady ale hrál nějaký příslib vysoké prebendy," zamyslel se Laudát.

„To, že lidi zvolili Babiše do Poslanecké sněmovny, tak nás to zároveň dovedlo do dva tisíce kilometrů vzdáleného východu, kde jsou oligarchové. Ale nejde přece, aby nějaký oligarcha skoupil média a pak ovlivňoval veřejné mínění! To už pak nejsme v demokracii,“ dodal Laudát s připomenutím, že o tomto problému se začalo hovořit hodně v době, kdy byl Silvio Berlusconi premiérem, takže s tím měla zvláště Itálie velký problém.

Berlusconi byl na začátku

„Pokud je mi dobře známo, tak bývalý italský premiér Silvio Berlusconi měl časopisy a plus televizní kanál, ale ne přímo deníky. Když si vezmete ale tady některé servery, jako je třeba Aktuálně.cz před rokem, tak to je úplně o něčem jiném. Problém je, že řada médií už dnes aktuální věci nepíše, neříkám, že lžou, ale prostě kvůli vlastníkům něco nepíší,“ dodal Laudát.

Mediální expert Karel Hvížďala to vidí ještě v jiné rovině. „Není asi možné v rámci evropských pravidel, tak jak je chápeme, někoho donutit, aby se něčeho vzdal, nebo ho nějak vyvlastnit, tedy pokud tímto chtějí řešit Babiše. Navíc si myslím, že už by tady v tomto případě bylo pozdě, neboť evropské právo nikdy není retroaktivní, to jde jenom dopředu, ne dozadu, navíc nelze nikomu nic vyvlastnit,“ upozornil ParlamentníListy.cz Hvížďala.

Navíc podle něj snaha o nějakou právní úpravu problematiky koncentrace vlastnictví médií, které je dokonce pospojováno s veřejnou funkcí, tady už byla i v minulosti. Zejména v době, kdy byl Silvio Berlusconi předsedou vlády Itálie.

PETICE, KTERÉ VÁS ZAUJALY:

„V Itálii to bylo za Berlusconiho nejmarkantnější, neboť on byl podnikatel, také politik a ještě mu patřila spousta médií, kdy kromě několika novin je majitelem společnosti Mediaset, provozující přes desítku italských televizních kanálů a má také většinový podíl v televizní společnosti Endemol. A to byl nejspíše onen důvod, kdy to Evropu začalo zajímat, navíc když ještě zjistila, že jde i o východ a střed kontinentu. Pak se o tom všude diskutovalo i na různých mediálních konferencích,“ vysvětlil Hvížďala.

Východní Evropa s tím má problém největší

„Podobný typ vlastnictví, o němž hovoříme, je totiž od nás na východ, dá se říci, všude - ať už jde o Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, či Slovensko. Všude jsou magnáti v médiích, takže nevidím šanci, že by se touto peticí dalo něco vyřešit,“ zmínil Hvížďala.

„První diskuse se ale vedly před moha lety spíše ve vztahu ke státu, takže proto vznikla veřejnoprávní média, aby stát nemohl média ovlivňovat. To vzniklo po druhé světové válce, neboť média zneužil Hitler a Stalin. To byly důvody, proč pak byla snaha oddělit média od státu,“ sdělil Hvížďala, jenž dokonce psal pro MF Dnes etický kodex, ale už na začátku devadesátých let.

„Babišovi jsme psal o mnoho let později vydavatelský kodex, bylo to v době, než přesun vlastnictví schválil antimonopolní úřad. To jsou ale jenom vnitřní pravidla, aby se oddělovali majitelé od vnitřní redakce. To ale není nic, co je svaté, máme také zákony, které nikdo nedodržuje, takže to je těžké,“ vsunul vysvětlení.

Že by TOP 09 rychle využila aktivity EP, a to proto, aby měla nějaký nástroj vůči Babišově střetu zájmů, tak to je podle něj ovšem evidentní.

Určitě to je proti Babišovi

„To je evidentní. Zatímco u takového Zdeňka Bakaly jde jenom o podnikatelský a mediální zájem, tak tady v tomto případě jsou spojené tři zájmy – podnikatelský, politický a mediální, což by mělo zůstat oddělené. Je také zřejmé, že média vlastněná Bakalou nepíší o aktivitách Bakaly, takže najednou mají díru v tomto typu žurnalistiky. U Babiše je to pak ještě komplikovanější o to, že když se třeba nedávno jednalo o DPH za knihy a noviny, takže noviny z toho logicky vypadly, a jeden z důvodů je, že to bude výhodné pro Babiše,“ dodal s ironií Hvížďala.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…