Souhlasíte s tím, že koalice SPOLU jde společně i do eurovoleb?Anketa
Dva rozsudky za dva různé trestné činy, z toho jeden ještě nepravomocný. Přesto nutí k zamyšlení a srovnání. Na jedné straně trest za něco, co nikoho kromě potrestaného pachatele nepoškodilo, na druhé straně o téměř polovinu menší trest za něco, co výrazně dopadlo na životy napadených mladých žen. „Tady jakékoli srovnání kulhá. Mohu jen říct, že trest ve vztahu k panu Ferimu za dvě znásilnění a jeden pokus je trest spíš mírnější než přísnější. Nikdo z nás, kdo to komentujeme, však toho neví tolik, co ví soud, který zná celý spisový materiál, takže je jediný oprávněn se vyjádřit. Ale ze své praxe advokáta vím, jaké tresty se dávají za znásilnění, zvlášť když je dublované,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz advokát Jaroslav Ortman.
Stát požívá větší ochrany než traumatizovaný jedinec
Právě ke skutkům, jichž se měl Dominik Feri dopustit, je zcela nesmiřitelný. „Osobně považuji trestné činy, jako je znásilnění nebo pohlavní zneužívání, za společensky velice škodlivé, protože ovlivní psychiku na celé roky, někdy i na celý život. A není větší ‚prasečiny‘ než se vybít na osobách bezbranných,“ tvrdí advokát. Pikantní v této souvislosti je, že poslanec Michal Zuna z Feriho domovské TOP 09 je v čele iniciativy, která chce zavést novou definici znásilnění, ratifikaci Istanbulské úmluvy a přísnější tresty pro pachatele domácího a sexuálního násilí. „Cokoli povede k tomu, aby se omezily takové trestné činy, třeba i Istanbulskou úmluvou, považuji za správné,“ podotýká k tomu Jaroslav Ortman.
To advokátka Klára Samková si nemyslí, že by srovnání těchto dvou trestných činů nebylo namístě, a pouští se do něj s tím, že jde o ideologizaci práva. „Stát totiž požívá větší ochrany než traumatizovaný jedinec. Přitom právní řád zná pojem obzvláště zranitelné oběti. A ty ženy nepochybně byly obzvláště zranitelnými oběťmi. Přesto české soudy považují ochranu jejich osobnostních práv za méně důležitou než ochranu státu. Soud se tváří, že výrokem toho člověka bylo poškozeno více práv než práv těch tří žen, které byly poškozené. Ukazuje se tedy, co je pro stát více trestuhodné a čeho se bojí více. Nikdy nebylo prokázáno, že tím výrokem na sociálních sítích vznikla škoda na rozdíl od násilných trestných činů. Stát svoji ochranu upřednostnil před ochranou konkrétních obětí trestných činů,“ říká pro ParlamentníListy.cz Klára Samková.
Fotogalerie: - Znovuotevření Jiřího z Poděbrad
Za úplatek sedm let, za dvě znásilnění a pokus tři roky
Tomáš Nielsen z Advokátní kancelář Nielsen Legal míní, že obecně je asi každému jasné, že systém trestání u nás není nastaven správně. „Případ Dominika Feriho ve srovnání s jinými kauzami to ukazuje zcela jasně. Z veřejně dostupných informací víme, že byl nepravomocně uznán vinným ze dvou znásilnění a jednoho pokusu. Minimálně jednoho zločinu se dopustil na nezletilé dívce. Navíc měl i během soudu vystupovat arogantně a dokonce se smát při výslechu obětí o jejich traumatech. Za to, navíc nepravomocně, mu byl uložen trest pouhých tří let nepodmíněně. A pokud mám správné informace, tento trest navrhovala státní zástupkyně,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz udiveně Tomáš Nielsen.
Psali jsme:
Přitom trestní sazba se u znásilnění pohybuje mezi dvěma a deseti lety, a to v případě jednoho činu. „Státní zástupkyně se nyní nemůže odvolat, a Ferimu tak v rámci odvolání nehrozí horší trest. Já bych v této souvislosti připomněl ještě jinou kauzu, a tou je korupční kauza Davida Ratha, který si za sedm milionů v krabici vína odnesl trest sedmi let nepodmíněně. Nechci bagatelizovat korupci, která je nejen v České republice velice závažným problémem. Pokud si ale na jednu misku vah položíme úplatek ve výši sedmi milionů a na druhou snad nejhorší útok proti nejintimnější stránce lidství, útok na fyzické, psychické i sociální zdraví oběti, jakým je znásilnění, je snad každému jasné, že něco není v pořádku,“ zdůrazňuje advokát.
Resort spravedlnosti chtěl odbýt znásilnění penězi
To, že za znásilnění dvou dívek, za pokus dalšího znásilnění, navíc při zneužití určité nadvlády v podobě společenského postavení, odejde pachatel s tříletým trestem odnětí svobody, považuje doslova za děsivé. „Tohle je téma, které je potřeba začít opravdu vážně řešit. Naprosto nechápu, jak mohou politici diskutovat o Istanbulské úmluvě, která v tomto směru nemůže přinést vůbec žádnou změnu. Nechápu, jak mohlo ministerstvo spravedlnosti nedávno navrhovat, že za znásilnění – a to i dětí – bude možné ukládat i jen peněžité tresty,“ přiznává Tomáš Nielsen. Naopak je dlouhodobě přesvědčen, že tresty za znásilnění a podobné zločiny je potřeba zásadně zpřísnit. „Je navíc nutné zásadním způsobem zvýšit náhradu za újmu, která tímto zločinem obětem vzniká. Podle mého názoru totiž nejde pouze o to, jaké fyzické rány si oběť z útoku odnese. Snad ještě mnohem horší jsou šrámy, které nejsou vidět,“ vysvětluje.
Znásilnění totiž vnímá jako útok směrovaný do nejdůležitější části našeho lidství, do důstojnosti člověka. „Podle mě lidé zásadní důležitost důstojnosti pro náš život nechápou. A dokud sami něco podobného neprožijí, asi nemohou úplně pochopit újmu, kterou si člověk podobným útokem odnáší. Dodnes se sexuální trestné činy posuzují zejména z hlediska poškození fyzického zdraví, případně z hlediska prokazatelných závažných psychických následků. Jako by samotný pocit ponížení, často spojený i s pocitem sebeobviňování, pocit společenského odsouzení nebo nepochopení nebyly újmou natolik zásadní, abychom obětem poskytli opravdu účinnou ochranu a pachatelům spravedlivý trest,“ upozorňuje Tomáš Nielsen.
I vyšetřování a soudní řízení jsou pro oběti traumatem
Má jasno v tom, že dokud nebudeme pachatele těchto zločinů trestat opravdu přísně, tak, aby trest odpovídal újmě, kterou způsobí, nemůžeme se divit, že se dívky a ženy bojí znásilnění oznámit. „Vždyť i samo vyšetřování a soudní řízení je pro ně dalším obrovským traumatem. Berte mě nyní prosím s nadsázkou, ale jako otec mám pocit, že takovéto tresty mohou nakonec vést k pocitu, že je lepší si v podobných případech spravedlnost zajistit sám. A to přece nechceme. A také by mě moc zajímalo, jak se k této věci dnes staví lidé jako Miroslav Kalousek nebo Karel Schwarzenberg, jejichž reakce na průběh této kauzy jsou asi všeobecně známé,” připomíná advokát.
Nevyváženost jednotlivých trestů vzhledem k hodnotám, které trestní právo chrání, vidí advokát Radek Suchý. „Společnost má nějak nastavené priority a měli bychom se zamyslet nad tím, zda je v pořádku, že za hospodářské delikty mohou padat mnohdy přísnější tresty než za trestné činy proti životu a zdraví. Je důležité, jaké má společnost priority a jaký panuje společenský konsensus na jejich ochraně. Druhý problém je čím dál větší nepředvídatelnost práva a rozhodování soudů. A to neplatí jen pro právo trestní. Ačkoli se judikatura soudů vyšších instancí, myslím tím především Nejvyšší soud, snaží rozhodování v obdobných kauzách alespoň v daných možnostech sjednotit, resp. ovlivnit, jsme svědky toho, jak rozdílné verdikty v obdobných kauzách jsou vynášeny u toho či onoho soudu napříč republikou,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Radek Suchý.
Nárůst postihu verbálních trestných činů a nepřiměřené tresty
Zároveň kritizuje nadužívání postihu verbálních trestných činů, což se v poslední době děje. „Je to dáno atmosférou v zemi, způsobem vládnutí zejména současné vlády, společenskými událostmi, jako byl Covid nebo jako jsou probíhající válečné konflikty nebo i ekonomická krize, která naši zemi neschopností vlády postihla, a stále sílícími ataky na svobodu slova. Je to signál, že něco ale s naší justicí není v pořádku. Je to projev určité její politizace. Tím myslím jak onen nárůst postihu verbálních trestných činů, tak i nepřiměřené tresty za ně. Není to jen můj pocit. Ono stačí navštívit hlavní líčení v takových případech, a nad tím, co je například schopen vyřknout státní zástupce Cimbula, budete jen kroutit hlavou a budete mít pocit, že jste se ocitli v normalizačních letech. Smutný pohled a obava,“ hodnotí advokát.
Vůbec si nemyslí, že by ochraně obětí mohla nějak pomoci Istanbulská úmluva. „To je naopak dokument, který skrytě a umně otevře Pandořinu skřínku k revizi hodnot, na nichž spočívá naše společnost. Pro zemi s našimi civilizačními hodnotami nebezpečný a nepřijatelný. Znásilnění, zneužití dítěte a podobné trestné činy považuji osobně za nejzávažnější. A problematické, co do jejich dokazování. Proto neprospívá ani obětem takových trestných činů jejich bagatelizace, kterou spatřuji například v tom, že se vůbec vede iracionální diskuse o snižování trestů, popřípadě se uvažuje o ukládání peněžitých trestů za tyto zločiny. Rozhodně by se měla také otevřít diskuse o zrušení možnosti u některých trestných činů uzavírat dohodu o vině a trestu, jako se tomu stalo u brněnského soudu v kauze pedofila, který několik let zneužíval malé chlapce. To už je zcela nepochopitelné,“ dodává Radek Suchý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Vitek106
