„Zpravodaj České televize Miroslav Karas v reportáži o zadržení ukrajinských námořníků, kteří pronikli do ruských vod, uvedl, že je překvapivé rychlé jednání ruských soudů,“ konstatuje Koudelka s tím, že Karas si pletl vazbu a trest. 

Původní text ZDE.

„Na ukrajinské námořníky byla uvalena vazba, vazba není trestem. Rychlé rozhodnutí soudů o vazbě je samozřejmé. Podle ruské ústavy musí být zadržená osoba odevzdána soudu s návrhem na uvalení vazby do 48 hodin po zadržení. Stejná lhůta platí u nás a je obvyklá ve většině evropských států. Každý soud musí o vazbě rozhodnout rychle,“ zmínil Koudelka s tím, že v případě ukrajinských námořníků je dán důvod vazby útěkové. 

„Česká televize prokázala neschopnost referovat se znalostí věci. Prezident Miloš Zeman má ve svém úsudku o některých novinářích pravdu a Miroslav Karas a Česká televize to potvrzují,“ uzavřel Koudelka.

Reagoval tak na odpověď redaktora Miroslava Karase, který moderátorce Světlaně Witowské vysvětloval, zda je obvyklý tak rychlý verdikt, jako je ten nad ukrajinskými námořníky. 

„Soud proběhl opravdu velmi rychle, taková rychlost je spíše známá ze soudů v případě opozice, které ty soudy probíhají velmi rychle. Probíhala jednání ve třech soudních síních, i to nebývá zvykem, svědčí to o té rychlosti. 12 námořníků dostalo stejný trest, tedy dvouměsíční vazbu až do 25. ledna,“ sdělil Karas. 

Události najdete ZDE.

„Ta rychlost i výše trestu jsou patrně signálem, že Rusko vidí stále situaci jednoznačně, jde o řízenou provokaci, tak hovoří ministerstvo zahraničních věcí a o narušení teritoriálních vod Ruské federace, Moskva odmítá výzvy Západu, ponechává si všechny tři lodě i námořníky a jak uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, Moskva nepotřebuje k objasnění případu žádné další prostředníky,“ zmínil rovněž Karas.

Na Koudelku následně na blogu Aktuálně.cz zareagoval spisovatel Heřman Chromý. „Z noticky blogera Z. Koudelky je patrné, už zvolením žánru a samotným jejím názvem ‚Primitivita zpráv České televize (ČT) o Kerčském incidentu‘, na čí straně válečného aktu, agrese armády Ruské federace (RF) proti vojenským lodím Ukrajiny, zadrženým i s posádkami a několika zraněnými ukrajinskými námořníky v mezinárodních teritoriálních vodách, které jsou pod ochranou mezinárodního práva, autor stojí, proti komu se obrací a koho svou notickou hájí,“ poznamenal.

Jak dodal, překvapilo jej, jak advokát vytrhl manipulovaně z celého kontextu jednotlivost a vnímá ji jako zásadní nepřesnost. „To mi připomnělo cílený propagandistický slovník, kterým se psalo za časů Rudého práva,“ uvedl.

Původní text ZDE.

„Panu advokátovi a docentovi nestálo vůbec za to, aby ocitoval aspoň to, co kritizoval, a co Miroslav Karas uvedl večer v Událostech na ČT1, a co mu jako blogerovi posloužilo k napsání mediální zkratky. Zkratky přitažené za vlasy a ignorující obludnou podstatu celé této mezinárodní události. Události, která znovu odhaluje Putinův režim v celé jeho nahotě, a potvrzuje zločinnost Putinova režimu, v němž se zločin stává spravedlností a spravedlnost zločinem,“ dodal dále Chromý. 

Závěrem se pak Chromý zeptal. „Cui bono? V čí prospěch. I zde je odpověď Zdeňka Koudelky jasná. K poněkud zvláštní obhajobě nevybíravých výroků prezidenta Zemana na adresu českých novinářů. Z nich mi nejzlověstněji zní jeho výrok z inauguračního projevu v roce 2013. Za jeden ze tří ostrovů negativní deviace v něm tehdy označil ‚podstatnou část českých médií‘ vedle ‚kmotrovských mafií‘ a ‚neonacistických bojůvek‘. Nevím, zdali si prezident Zeman plně uvědomil, že takto se s novináři verbálně vypořádávali čelní představitelé německého fašismu a později i fyzicky nacistická mašinérie. Ale co o tom ví pan advokát Koudelka?“ zeptal se závěrem.

Koudelka se však rozhodl na toto zareagovat, a tak se dnes objevil další komentář na jeho blogu. „Právo je založeno na tom, že obdobné věci se posuzují stejně. V politice to často neplatí a vítězí silnější. Právní rovnost států dostává na frak v praktické politice založené na moci. Mezi Spojenými státy americkými a Lichtenštejnskem je krapet rozdíl v síle. Je jak za časů Rudého práva pokrytecky určité jednání kritizovat u jednoho mocného a nevidět u jiného,“ sdělil.

Původní text ZDE.

„Ve světle kerčského incidentu, kdy ukrajinské námořnictvo narušilo ruské vody v Kerčském průlivu, je dobré připomenout Guantánamo. Kerčský průplav odděluje Krym, nyní ovládaný Ruskem. Přičemž Ukrajina přivtělení Krymu k Rusku neuznává a považuje jej za své území. Guantánamo je území na Kubě obsazené USA, které tam mají vojenskou základnu. Kuba toto obsazení řadu desetiletí neuznává, neboť k odevzdání byla donucena mocensky a požaduje jeho vrácení,“ připomíná Koudelka.

USA se podle jeho slov odvolávají na smlouvu z roku 1903 o nájmu, kterou Kuba musela podepsat pod tlakem USA, které tehdy Kubu okupovaly a podmiňovaly stažení odevzdáním Guantánama do své správy. „Chtěla-li Kuba suverenitu, musela podepsat. Přitom USA akceptují, že nejde o jejich, ale kubánské území, čehož využívají. Proto umístily slavnou věznici na Guantánamo mimo své oficiální území, aby byla vyloučena pravomoc civilních amerických soudů. A tak jsou zde bez odsouzení zadržováni zajatci z afghánské války 2001. USA se k nim nechovají ani jako k trestně stíhaným, které by musely postavit před soudy, ale ani jako k válečným zajatcům,“ dodal Koudelka. 

Závěrem se pak zamyslel nad tím, jaký je postup Ukrajiny v případě kerčského incidentu a jaký je hypotetický stejný postup Kuby. Kuba by vyslala své lodě, na jejichž palubě by byli příslušníci kubánských speciálních bezpečnostních sil, do zálivu v Guantánamu. Tam by kubánské lodě tvrdící, že jsou na kubánském území, manévrovaly ve vodách kontrolovaných USA a odmítly se podřídit pokynům amerického námořnictva,“ uzavřel Koudelka a probral také varianty, jak by se chovalo námořnictvo USA. On sám si myslí, že by zasáhlo.