Prezident Václav Klaus odmítl přijet na besedu se studenty Masarykovy univerzity v Brně, prý nechce v současné vyhrocené situaci dávat záminku k politicky laděným útokům. Klaus je známý zastánce pravice, a protože se mu dnes studenti smějí, např. za to, že označil ministra Josefa Dobeše (VV) za nejlepšího ministra školství, dalo by se na první pohled říct, že současné protesty studentstva jsou levičácké. Sociolog Jan Sládek tvrdí, že jde o projev nespokojenosti s nezodpovědným přístupem vlády.
Vláda se nenamáhá ani diskutovat
„Současné reformní úsilí vlády a ministerstva školství nelze považovat za odpovědné. Kdyby odpovědné bylo, řádně by odpovídalo na připomínky pracovních skupin. Kdyby věcné záměry zákonů připravoval zodpovědný ministr manažer, nemohlo by se stát, že neprojdou ani v Legislativní radě vlády, kam dorazily navíc se značným zpožděním. Odpovědné zavedení školného by jistě nevedlo k tomu, že návrh zpoplatnění studia nepodporovali ani ti, kdo tak ještě před volbami činili (Petr Matějů, Daniel Münich, část akademické obce),“ píše Sládek.
Poukazuje přitom na to, že ministerští úředníci se ani nenamáhají vysvětlovat potřebnost reformy vysokoškolského vzdělání, stačí porovnat počet textů ministerstva s množstvím článků pedagogů, kteří se k reformě vyjadřují ve svém volném čase. Stejně tak neuškodí spočítat, kolikrát ministr Dobeš odmítl pozvání na nejrůznější diskuse k reformě. To svědčí o tom, že ministrovi jsou věci veřejné spíše lhostejné.
Potřebujeme více peněz
Kdyby vláda skutečně dbala na tradici, odpovědnost a prosperitu, dala by podle Sládka na školství podstatně více peněz, než dává dnes. Kdyby nic jiného, alespoň by se pokusila dorovnat evropský průměr investic do tohoto odvětví. Stejně tak platí, že vláda přehlíží občanskou demokracii, když návrhy zákonů neprojednává s těmi, kterých se zákony týkají. Autor v této souvislosti prohlašuje, že záměr zákona o finanční pomoci studentům nebyl Radě vysokých škol a České konferenci rektorů vůbec poslán. Tento postup je v rozporu se stávajícím vysokoškolským zákonem, který jasně říká, že takové změny musí být s reprezentacemi projednány.
„Jak tedy ukázáno, vláda v případě reforem vysokých škol neobstojí ani v měřítkách vlastního jazyka, který tak pěkně shrnují názvy Občanská demokratická strana, Věci veřejné či Tradice, odpovědnost a prosperita. Všechny tyto strany mají své členy v akademické obci, mají tam i nemalou část svých podporovatelů. Proto věřím, že jejich zástupci se Týdnu neklidu nediví a mezi svými voliči se ukážou, aniž by se cítili ohroženi levičáckou verbeží. Naši politici mohou být na občanskost a odpovědnost veřejnosti hrdí,“ uzavírá pedagog.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
