Jak informoval server Novinky.cz pod titulkem „Ukrajinští novináři se kvůli novele zákona bojí o svobodu slova“, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před pár dny podepsal novelu zákona o médiích, která umožní omezit činnost médií a novinářů v zemi bez posvěcení soudu. Například vypnutím zpravodajského webu. Ukrajinská Národní rada pro televizní a rozhlasové vysílání, jejíž členové jsou vybíráni parlamentem a Zelenského administrativou, získá širší pravomoci. „Tato zpráva je velmi dramatická nejen v ukrajinském kontextu. Lze si totiž snadno domyslet, že jde o jakýsi lakmusový papírek, podle něhož se může měnit legislativa i v jiných zemích nebo v celé EU,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Vzpomíná si přitom, že u nás se vede diskuse o regulaci internetu nejpozději od roku 2012. „Už tehdy se mluvilo o tom, že k pravomocím regulačního orgánu (u nás RRTV) přibudou také kontrolní kompetence směrem k internetovému prostředí, a dokonce i tisku. Ty hlasy přicházely z Bruselu a u nás je různí přičinliví horlivci setrvale papouškovali. Tehdy to u nás neprošlo, ale teď je tu příklad z východu. Ze země, kterou si náš premiér bere do úst vždy, když chce zdůvodnit nějaký nepopulární či nesmyslný krok: zde se lze z jeho úst nadít například teze o tom, že jde o ochranu občana před ruskými dezinfomacemi. Jaké to jsou, to už nikdo jmenovitě neříká. Stačí ta nálepka. Ostatně, úplně stejně objasňuje důvody toho zákona sám Zelenskyj,“ poukazuje mediální analytik.
Nepíšeš, jak chceme? Jsi nepřítel a kremelský šváb
Proti ukrajinskému zákonu vystoupila Evropská novinářská federace. A nejen ona. Národní svaz novinářů Ukrajiny chystanou novelu zákona označil za „největší hrozbu svobody projevu od vzniku samostatné Ukrajiny“. Poukázal také na to, že novela zákona o médiích byla připravována za zavřenými dveřmi bez konzultace s odbornou nebo širokou veřejností. „Novináři ani jiní pracovníci médií, kteří zákon oprávněně kritizují, nebyli na žádné jednání pozváni. Samotná jednání probíhala netransparentně,“ stěžuje si na svých stránkách Svaz ukrajinských novinářů. „Nu, to je běžná praxe,“ podotýká Petr Žantovský a přidává zkušenosti s těmi, které má na mysli.
„Naši cenzoři v čele s Věrou Jourovou a Michalem Klímou také nekomunikují s mnohými z těch, jichž se jimi chystaná zákonná reglementace dotýká. Jourová už před mnoha měsíci vytáhla do boje proti ‚dezinformačním‘ webům, naše vláda jich loni v únoru rovnou řadu vypnula, ačkoli k tomu neměla zákonný podklad, a ten čin byl zjevně protiústavní. Jeden by si myslel, že se vláda poučí a přizve k jednacímu stolu zástupce té sféry, jichž se náměty dotýkají, a nadto třeba odborníky z oblasti médií a především mediální legislativy. Kdepak, naši cenzoři si bohatě vystačí s kreslením čerta na vrata: Nepíšeš, jak my chceme? Tedy jsi nepřítel a kremelský šváb,“ vystihuje mediální odborník uvažování těch, co se nás pokoušejí ukrátit na svobodě slova.
Ukrajina a její přístup k demokracii má být náš vzor
Považuje za velice smutné, že v čele této štvanice jsou lidé zastupující ODS v čele s Petrem Fialou. „To ODS, jmenovitě především Ivan Langer, spolu s lidmi s ČSSD, jmenovitě Petrou Buzkovou a Miloslavem Kučerou, sepsali relativně a na svou dobu uspokojivě liberální zákon č. 231/2001 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání. Podle něj běžela naše elektronická mediální scéna jako hodinky. Loni sice v zákoně přibyla spousta europoidního balastu, ale ten zásadní směr zůstal jakž takž zachován. Tedy přinejmenším ústavní princip svobody slova. Zdá se však, že můžeme očekávat změnu k podstatně horšímu, a to v režii téže strany, kterou kdysi založil Václav Klaus a jeho lidé a které dnes vévodí kariéristé bez idejí, ale s obrovskými mocenskými ambicemi,“ obává se Petr Žantovský.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník