Po jednom z nich mrskli ve vlaku lahví od piva. Dalšího zase uprostřed noci vzbudili tři muži, kteří dřevěnými tyčemi mlátili na vchodové dveře od jeho bytu. Jiné uprchlici strhli šátek z hlavy, když šla po ulici.
Rok poté, co před válkou prchli do Německa, se někteří Syřané netají tím, že kvůli projevům nenávisti zvažují návrat do vlasti. „Je to tu příliš děsivé,“ říká Fares Kassas, oběť vlakové agrese.
„Nějaký muž po mně hodil láhev, zrovna když se zavíraly dveře a vlak se rozjížděl ze stanice. Nemohl jsem s tím nic dělat,“ povzdechl si Kassas, který již v Německu získal uprchlický status, ale raději zvažuje odjezd do Turecka, kde žijí jeho rodiče.
Mohammad Alkhodari se zase bojí vycházet ven po šesté hodině večerní, protože už zažil, že vedle něho zastavilo auto a muži, kteří v něm seděli, ho chtěli zbít. Naštěstí se mu podařilo utéct. „Jsem tak vystresovaný, že jsem si z toho uhnal žaludeční potíže,“ svěřil se.
„Východní země Německa jsou špatným místem pro uprchlíky. Je těžké tu najít bydlení i práci. Vybudovat si kontakty s místními,“ popsal situaci na východě Německa Alkhodari, zubní hygienik, který se zoufale touží přestěhovat do západního Německa.
V Clausnitzu, vesničce poblíž hranic s Českou republikou, zase rozvášněný dav obklíčil autobus vezoucí uprchlíky. „Křičeli na nás výhružky jako ‚zabijeme tě‘. Byli opilí. Báli jsme se,“ popsala afghánská žadatelka o azyl Sadia Azizi.
Server podotýká, že uprchlíci mají smůlu v tom, že zvláště východní část Saska – sídlo protiislámského hnutí Pegida – vede žebříček kriminality spolkových zemí Německa. Počet trestných činů spáchaných krajní pravicí, včetně útoků na žadatele o azyl a žhářství vůči uprchlickým zařízením, se ztrojnásobil z 235 útoků v roce 2014 na 784 v minulém roce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
