Stonjeková komentovala nejdříve nesesazení Klause mladšího z pozice předsedy školského výboru. „Ona celá tahle kauza ukazuje, jak je to ošidné s těmito politickými dohodami, když se poruší,“ říká Stonjeková a dodává, že tímto ten, kdo porušuje dohody, vytváří precedent pro další porušování. Zmínila, že ona „pomsta“ ANO, o které média hovoří, je případ poslankyně Zelienkové, která přeběhla od ANO k TOP 09 a nepodařilo se ji vystrnadit z rozpočtového výboru údajně díky hlasům ODS.
Dodala, že základní část dohody, tedy že křeslo předsedy připadne členovi ODS, byla splněna, když byl Václav Klaus mladší zvolen. „Že se ho ODSka rozhodla vyloučit, to už je věc, která může být interpretována, že svou část dohody poslanci splnili, a teď už se nemusí úplně cítit vázáni tím, že už není v ODS,“ přidala svůj pohled Stonjeková. A podivila se i ODS, jak mohla do hlasování jít, když neměla hlasování vyjednané a dohodnuté. „Takhle si naběhla na vidle a úplně zbytečně.“
S tezí, že Václav Klaus mladší vyhrává, je opatrná, prý se to nedá takto brát. Není podle ní jasné, jak moc na pozici Klausovi záleží, ale byl to dle jejího názoru štulec, který se Klausovi podařilo uštědřit pod žebra ODS.
Xaver pak nadhodil téma z článku Hospodářských novin, že univerzity se bojí odchodu z EU, takže budou Čechy přesvědčovat o prospěšnosti členství. Stonjeková poznamenala, že tento nápad není nový, ale poněkud utichl. Doufala, že utichl proto, že si jeho autoři uvědomili, že se o dobrý nápad nejedná, ale jak zpráva ukazuje, zřejmě tomu tak není. „Já si myslím, že ta idea vychází úplně ze špatné premisy, protože se říká, že optimismus je pouze nedostatek informací. Myslím si, že u eurooptimismu to platí dvojnásob, protože kdyby občané byli informováni, co se v Evropské unii děje, tak těch euroskeptiků nemáme 70 %, ale 80 nebo možná 90 %. Já mám pocit, že větší euroosvěta k odstranění té skepse nevede, právě naopak.“ A co budou dotyční šiřitelé osvěty říkat, se prý dá dopředu odhadnout.
Zaráží ji tvrzení, že v Čechách se o EU šíří dezinformace a zkreslený obraz: „Vůbec nevím, čeho se to týká. Já bych ráda slyšela nějaký konkrétní příklad, kdy byla ta věc špatně uchopená a tak špatně podaná, že to vytváří špatný obraz.“
Fotogalerie: - Šizení potravin podle EU
Zmínila také usnesení Evropského parlamentu o základních právech lidí afrického původu v Evropě. „Evropský parlament projednával rezoluci, že je třeba bojovat s afrorasismem. To navrhla italská poslankyně, která má, tuším, africké kořeny, takže dokonce jednotlivé státy byly vyzvány, aby odtajnily své koloniální archivy. Neumím si úplně představit, jak to budeme dělat třeba u nás.“ Podle ní takovéto rezoluce, které projdou europarlamentem s podporou většiny poslanců, vytvářejí špatný obraz o EU. „A jestli někdo chce bojovat o to, aby tu měla Evropská unie lepší obraz, tak ať se radši o těhle věcech moc nemluví,“ dodala.
- Celý pořad ZDE
Jak se k nedávno odhlasovanému usnesení postaví členské státy, je otázka, ale kdo si zřejmě věc vzal k srdci, je sám předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který odcestoval do Rwandy si připomenout 25 let od rwandské genocidy. Na svůj twitterový účet napsal: „Jsem u tohoto památníku tak pohnut, že ani nemám slova. Slouží jako připomínka toho nejhoršího, čeho je lidstvo schopné. Ale žasnu nad schopností znovuzrození této země a lidstva.“ A dodal, že čas nemůže nikdy smazat nejtemnější okamžiky v naší historii. Dle Wikipedie je jako rwandská genocida označováno masové vyvražďování etnické skupiny Tutsiů a umírněných Hutuů. Genocida probíhala od dubna do června v roce 1994 na území Rwandy a hutuští radikálové během ní zavraždili až milion obyvatel Rwandy a 2,5 milionu lidí bylo vyhnáno ze svých domovů.
I am moved beyond words at this memorial to tragedy. It serves as a bleak warning of the worst humanity is capable of. But through the darkest of days, I remain in awe at the power of regeneration, of this country, and of humankind. #Kwibuka25 pic.twitter.com/0yoll7IoPK
— Jean-Claude Juncker (@JunckerEU) April 7, 2019
Time can never erase the darkest hours in our history. Mais c’est au cœur de nos moments les plus sombres que commence notre remontée vers la lumière.
— Jean-Claude Juncker (@JunckerEU) April 7, 2019
La Rwanda est de retour dans la lumière.
And we will never forget. #Kwibuka25 https://t.co/HpjazITGjO pic.twitter.com/NZx9BgKn36
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
