Na iDNES vyšel článek o celní službě v USA, která zabavila čínský náklad třinácti tun příčesků a dalších výrobků z lidských vlasů. Čína čelí podezření, že během výroby zboží byla porušena lidská práva pracovníků. Při výrobě mělo docházet k nucené dětské práci, zabavování mezd a věznění těch, kteří vlasy na příčesky a prodlužování vyráběli.
„Během výroby zboží došlo k velmi vážnému porušení lidských práv. Příkaz k zabavení má vyslat jasný vzkaz všem firmám, které chtějí obchodovat se Spojenými státy, že se zakázané a nehumánní praktiky ve zdejších dodavatelských řetězcích nebudou tolerovat,“ řekla komisařka celníků Brenda Smithová. Do Spojených států se vlasy dostaly skrz společnost Lop County Mei Xin Hair. Hodnota zabaveného zboží je 800 tisíc dolarů a firma si ho má buď odvézt ze země, nebo prokázat, že k jeho výrobě nebyla použita nucená práce.
Podle britského Guardianu vlasy patří Ujgurům, kteří jsou držení v internačních táborech v Sin-ťiangu. Navíc prý již jde o druhé zabavení vlasových produktů z Číny. U prvního zabavení bylo též podezření na porušení lidských práv důvodem k zabavení zboží.
Čína své tábory pro Ujgury označuje jako střediska odborného vzdělávání, v nichž lidé však již měli dostudovat. To však vyvracejí příbuzní uvězněných Ujgurů. Prý se se svými blízkými stále neshledali. „Podle australského výzkumného institutu ASPI navíc čínská vláda nutí tisíce Ujgurů pracovat v továrnách, které dodávají výrobky světovým značkám. A pokud odmítnou, hrozí jim, že znovu skončí v táboře. Čína zprávy označila za lživé, stejně jako mnohé předchozí důkazy o násilí páchaném na zadržených lidech. Zákon nazvaný Uighur Human Rights Policy Act of 2020, který uvaluje sankce na čínské představitele odpovědné za utlačování Ujgurů a dalších muslimských menšin v Sin-ťiangu, již podepsal i prezident Donald Trump.
Zabavený náklad:
.@CBP in the NYFO detained hair accessories that may have been made with forced labor. We are dedicated to keeping unlawful products off the shelves. https://t.co/r3GkTeD98i pic.twitter.com/KTNyiO7ItT
— DFO Troy A. Miller (@DFONewYork) July 1, 2020
Fotogalerie: - Farma v Olešnici
Na stránkách sinologického projektu Sinopsis vyšel před pár dny článek ohledně schváleného zákonu o státní bezpečnosti v Hongkongu. Článek informuje o historii Hongkongu. Ten byl 1. 7. 1997 předán Velkou Británií do rukou Čínské lidové republiky. Čína se při předání zavázala, že status quo bude v Hongkongu zachován i pod jeho správou v rámci principu „jedna země, dva systémy“ po dobu nejméně 50 let, tedy přinejmenším do roku 2047.
„Práva obyvatel Hongkongu měla být dokonce rozšířena o přímou volbu nejvyššího představitele místní samosprávy. Tento slib nikdy nedošel naplnění, což se stalo bezprostředním podnětem k takzvané deštníkové revoluci v roce 2014. Mnohem zásadnější konflikt ale postupně nazrával kolem otázky občanských svobod, tedy ochrany jednotlivců i celých skupin před arbitrárním výkonem moci ze strany státu,“ psal Sinopsis dále.
Na pevninské Číně má totiž kontrolu státu nad občany vykonávat aparát tajné politické policie, státní bezpečnost. Ta je ovládaná ministerstvem státní bezpečnosti. Od roku 2015 se má též řídit zvláštním zákonem, kdy obdobný zákon měl být schválen i pro Hongkong.
„V poslední červnový den, v předvečer 23. výročí předání Hongkongu Číně, zavedl Peking konečně svůj vlastní zákon o státní bezpečnosti. Zcela tak obešel místní samosprávu v rozporu s čínsko-britskou deklarací z roku 1984 i hongkongskou ústavou. Zákon o státní bezpečnosti v Hongkongu je přitom v mnoha ohledech explicitnější a tvrdší než vlastní čínský zákon z roku 2015,“ pokračoval Sinopsis. Prý kriminalizuje jakoukoliv kritiku Pekingu a komunistické Číny. Prý dokonce umožňuje postih i mimo území Hongkongu a též ze strany osob, které ani nejsou jeho obyvateli. V drtivé většině kategorií trestných činů má být stanovena nejvyšší sazba doživotí.
„Bez nadsázky je možné říci, že po třiadvaceti letech experimentální nepřímé čínské správy podle principu ‚jedna země, dva systémy‘ dnešním dnem končí místní svobody, které se Čína zavázala respektovat mezinárodními úmluvami v 80. a 90. letech,“ zakončil autor článku.
Na stránkách iRozhlasu vyšel článek o zákazu desítek čínských aplikací v Indii. Jednou z těchto aplikací je sociální síť TikTok či chatovací aplikace We Chat. Podle indické vlády aplikace ohrožují suverenitu a bezpečnost země.
Fotogalerie: - Prostřený most
Indie v prohlášení o zákazu uvedla, že obdržela mnoho stížností z různých zdrojů, které varují před zneužitím některých mobilních aplikací dostupných pro operační systémy Android a iOS. Podle indické vlády mělo dojít k odcizení a skrytému přenosu uživatelských dat na servery mimo Indii.
„Mezi zakázanými aplikacemi je i síť na sdílení videí TikTok, kterou používají miliardy uživatelů po celém světě. Pro jejího výrobce – firmu Byte Dance – je Indie nejdůležitějším zahraničním trhem. Zákaz se ale týká například i komunikačních aplikací od čínského výrobce telefonů Xiaomi nebo aplikace Share it, která umožňuje rychlé sdílení fotografií, videí a dokumentů,“ psal iRozhlas.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
