Ve sněmovně je další návrh na zavedení majetkových přiznání

14.07.2012 11:21

Ve sněmovně leží další návrh na zavedení majetkových přiznání. Předloha opozičních Věcí veřejných předpokládá, že lidé a firmy by museli přiznávat nabytí nemovitostí za více než 20 milionů korun v jednom roce, u ostatního majetku by byla hranice pětimilionová.

Ve sněmovně je další návrh na zavedení majetkových přiznání
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze - ilustrační foto

Nejvyšší sankcí by bylo propadnutí majetku získaného z nezdaněných peněz státu a trestní postih.

"Zákon se snaží v maximální míře postihnout všechny možnosti nelegálních příjmů, které by mohly být legalizovány právě nabytím registrovaného majetku, pokud by nebyl jejich původ prověřen," píšou předkladatelé v důvodové zprávě.

Lidé a firmy by museli v případě, že nabudou majetek nad stanovenou částku, podat přiznání. K jeho předložení by mohli být vyzváni také úřady v případě pochybností o tom, že majetek získali zákonně. Pokud by přiznání včas nepodali, hrozila by jim až půlmilionová sankce.

Pokuta půl milionu

V případě, že by lidé nebo firmy neprokázali legálnost nabytí majetku do 50.000 korun, pokuta by byla 500.000 korun. V ostatních případech by státu nezákonně nabytý majetek propadl, od hranice 500.000 korun by hrozil i trestní postih. Propadnutí veškerého majetku i trestní dopady návrh předpokládá tehdy, pokud by lidé nebo firmy nepodali přiznání ani po opakované výzvě.

Předlohu musí nejprve projednat vláda. Rozhodne o ní ale parlament.

Ve sněmovně je před projednáváním i komunistický návrh na zavedení přiznání; vláda s ním nesouhlasila. Lidé by museli podle této předlohy přiznat majetek v hodnotě nad 20 milionů korun, firmy nad 50 milionů korun. Majetek pořízený z nezdaněných peněz by úřady zdanily sto procenty a podaly by podnět policii.

Naposledy se v dolní komoře debatovalo o zavedení majetkových přiznání loni v prosinci. Předloha ČSSD předpokládala, že by lidé museli dokládat výši příjmů, pokud by si pořídili v jednom roce cenné papíry, podíly ve firmách nebo účasti v družstvech v souhrnu za více než pět milionů korun nebo reality dražší než 15 milionů korun. Částky, u kterých by lidé neprokázali nabytí ze zdaněných peněz, by byly zdaněny 76 procenty. Sněmovna tehdejší koaliční většinou ODS, TOP 09 a Věcí veřejných předlohu zamítla už v prvním čtení. 

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jno, čtk

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soud smetl ze stolu žalobu SOCDEM na ČSSD. Paroubek děkuje za reklamu: Nechápu, kdo jim to sepsal

19:50 Soud smetl ze stolu žalobu SOCDEM na ČSSD. Paroubek děkuje za reklamu: Nechápu, kdo jim to sepsal

Sociální demokracie se snažila zrušit registraci koalice ČSSD pro volby do Evropského parlamentu. Zk…