„Ve společnosti je asi něco špatně, když maminka krmí své nejmenší dítě jen moukou s vodou a to starší výhradně brambory, jako by to bylo nějaké prase,“ říká duchovní otec babyboxů v České republice, Kladeňák Ludvík Hess. „Co asi dělá orgán péče o dítě? A co okolí, školka, lékaři, nikdo si ničeho nevšimne? Já si myslím, že jsme až příliš zahleděni do sebe. Jakýsi ,jájismus', kdy prvním a posledním je jenom jedna osoba a o okolí se vůbec nestará, je, zdá se, povýšen na základní princip.“
Říká, že je rád za každého nalezeného človíčka, za každé děcko, které se ocitne v babyboxu, který jej pravděpodobně zachrání „před odložením, zabitím a nebo jiným strašným osudem. Pořád má děcko takto šanci na život, a to mi dává sílu a naději." Dnešních už 60 babyboxů je podle něj stále málo a líbila by se mu taková stovka, už novějších, vylepšených. „První děcko je dnes už sedmiletá Sonička z Prahy. Ta byla odložena s rodným listem. Za pár let si jej maminka vyžádala. A šly z azyláku do azyláku a nakonec další nově narozené dítě také odložila…“
Zdraví je luxus?
„Nejsem žádný příznivec minulého režimu,“ říká dále Hess, který kdysi vydával ilegální časopis Divoké víno. „Ale za komunistů bylo zařízeno, že každý musel chodit na snímkování ze štítu, na pravidelné prohlídky, a když někdo takzvaně zapoměl, tak si pro něj přišli. Neexistovalo, aby se děcko nedalo očkovat nebo se jej rodiče zdráhali nechat vyšetřit nebo dokonce nechodili na pravidelné kontroly a prohlídky. Dnes se někdo směje bývalému zákonu o zdraví občanů, ale ono to bylo promakané! Dnes se opět objevuje vymýcený černý kašel, nevíte, zda vedle chrchlající nemá otevřenou tuberkulózu. Zdá se, jako by zdraví byl luxus, něco, co nemusí mít každý, a to je hodně nebezpečné…“
Jak říká, nikdo si nedokáže představit, co se děje v hlavě rodící ženy. Laktační psychóza může mít za následek zkratkovité jednání, kdy „maminky hází děti do potoka nebo popelnic, dělají s nimi hrozné věci. A to ještě mohou být pod psychickým tlakem, nemají zázemí. Dříve se prostě rodilo v nemocnicích a basta. Teď aktivisté vykřikují, že doma je to nejlepší. Jenže nejde přece stříhat stejným metrem!"
Mnohým navzdory
Ne všichni jsou z babyboxů nadšeni. Česká neonatologická společnost nebo například senátorka Milada Emmerová se v minulosti podle Hesse vymezovaly proti. Na druhé straně však byla vstřícnost mnoha lidí, zdravotních zařízení. „Za měsíc napíši a rozešlu tisíc dopisů - návratnost jsou tak tři procenta. Nový babybox stojí čtvrt milionu, ale ze státního zdravotního systému nebyla vydána ani koruna.“ Jak říká tento osobitý novinář, spisovatel a chovatel koní, zdravotní pojišťovny vydávají mnohem větší peníze na mnohem kontroverznější věci, než jsou babyboxy.
„Tato děcka, která se tam objevují, jsou naprosto jistě ze sociálně problematických rodin, od samoživitelek, žen v nouzi a ve stresu, který je teď všeobjímající a může potkat každého z nás. Některé děti jsou zcela nahé, dokonce i s placentou. Tak jsem dal naději a impuls. Jedno jediné zachráněné dítě by byl úspěch a my tu máme aktuálně přes stovku holek a kluků, kteří žijí a jejich noví rodiče nebo opatrovníci jsou z nich u vytržení. Tak to za to stojí!“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
