Velezrádče! Výzva k obžalování prezidenta se blíží k sedmdesáti tisícům podpisů

14. 2. 2013 17:28

UVNITŘ VIDEO Více než 69 tisíc podpisů má výzva NE Amnestii, která žádá senátory, aby podali žalobu na dosluhujícího prezidenta Václava Klause. Důvod napovídá již sám název výzvy. Všichni ti, co se pod ní připojili, obviňují Klause z velezrady, poněvadž považují vyhlášení amnestie za výsměch slušným lidem.

Velezrádče! Výzva k obžalování prezidenta se blíží k sedmdesáti tisícům podpisů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Václav Klaus pronesl poslední novoroční projev ve svém funkčním období

„Jsem matkou čtrnáctiletých dvojčat, na které jejich otec, úspěšný podnikatel, mající schopnost veškerý majetek vést na jiné osoby, cizinec žijící převážně v ČR, dlouhodobě neplatí výživné. Velice mne zasáhlo, že neplacení výživného se jako trestný čin zcela bagatelizuje. Já sama řeším tuto problematiku dlouhodobě. Nyní řeším souvislé neplacení od roku 2009 ve třech samostatných kauzách a dluh na obě děti dosáhl k dnešnímu dni 550 tisíc korun. Obžalovaný se u nás může donekonečna omlouvat, odvolávat a podávat podjatosti. Když se konečně podaří jej odsoudit, jen tak mezi řečí se vyhlásí amnestie a několikaleté úsilí domoci se svého práva je pryč. Kdo zaplatí nezletilým dětem více než půl milionu? Sám pan prezident Klaus? Opravdu to není proti dětem a rodině, pokud nemohou právní cestou získat peníze, na které mají nárok, a jejich matka na tom všem nechá své zdraví? Tím, že moje děti přišly o peníze, v právní stát už nevěřím,“ napsala na stránky s názvem Klausova velezrada Irena Valentová z Brna. Nutno dodat, že podobných příběhů lidí, kteří se cítí amnestií poškozeni, je na stránkách víc a s velkou pravděpodobností budou přibývat. Stále je na nich totiž zveřejněna výzva, aby se každý, koho amnestie poškodila, přihlásil a svůj příběh zveřejnil.

Oběť kupónové privatizace

Se stejně smutnou zkušeností se svěřuje tak například i Oldřich Kučera z Prahy.
„Aktivně jsem se zapojil do druhé vlny kupónové privatizace. Sháněl jsem diky pro fond Mercia, jehož ředitelem jsem byl telefonicky ubezpečen, že výnos na jednu kupónovou knížku by se měl pohybovat kolem 92 000 tehdy ještě korun československých. Musel jsem všechny body dát tomuto fondu. Odměnou za to mi měly být dva kusy akcií tohoto fondu navíc. Podle dostupných zpráv veškeré akcie fondů Mercia a Trend byly vytunelovány někam na Kypr nebo Maltu. Po zatčení vedoucích pracovníků těchto fondů, jsem se domníval, že budou spravedlivě potrestáni a že budu přiměřeně odškodněn. Amnestie pana Klause mi vzala všechnu víru, že žiji v právním státě. Měl by být souzen minimálně za zneužití funkce veřejného činitele, v jeho případě se jedná o vedení organizovaného spolčení proti skupině obyvatel, tj. českému národu,“ uvedl Kučera na stejných stránkách.

Tisíce fanoušků i aktivních spolupracovníků
Podpisů, které žádají žalobu na prezidenta Václava Klause kvůli podezření z nejzávažnějších trestních činů, přibývá, aktivity podporují i některé známé osobnosti či bojovníci proti korupčním praktikám v zemi. Společně s informacemi na webu pak lze diskutovat i na stejnojmenné stránce na sociální síti Facebook. Zatímco tam má tato iniciativa odporu přes pět tisíc fanoušků, původní stránka se chlubí 18 tisíci příznivci.

Sledujeme téma: AMNESTIE

A kdo například podporuje podpisovou akci? Organizací a iniciativ je celkem 24, z těch známějších stojí za uvedení třeba Výzva Neo 2011, Vyměňte politiky.cz, Veřejnost proti korupci, Herecká asociace, Inventura demokracie, Lepší Kladno, Nespokojení občané, Pražské fórum, Pražské matky, Studentské jaro, Rada pro mezinárodní vztahy, Pozitivní evoluce. Objevují se tam také známá jména osobností jako například Karel Janeček, Václav Němec (Pražské fórum), režisérka Olga Sommerová (Fites) nebo Jiřina Dienstbierová.

Výsledek už bude brzy jasný
„Již v nejbližších dnech se rozhodne o výsledku této aktivity nazvané Klausova velezrada. Podle Ústavy České republiky musí návrh žaloby předložit nejméně třetina senátorů, tedy 27, organizačnímu výboru Senátu. Poté může horní komora Parlamentu hlasovat o podání žaloby proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu. Podle našich informací je zatím pro více než 20 senátorek a senátorů. Přitom zbývá už jen několik dní, aby celá výše popsaná procedura v Senátu byla zahájena, a vše se tedy nakonec stihlo do 7. března, kdy Václavu Klausovi končí prezidentský mandát,“ upozorňuje všechny Karel Janeček.

Jak dodává, je nasnadě, že čím více občanů se k výzvě svým podpisem připojí, tím větší bude mít význam i pro senátorky a senátory, kteří zatím nejsou rozhodnuti, případně váhají.

„Z uvedených důvodů Vás žádáme, abyste text naší společné výzvy senátorkám a senátorům šířili dále mezi své přátele a známé. Abyste jim vysvětlovali naše cíle, případně je inspirovali k připojení dalších podpisů. Každý z Vás má též možnost obrátit se s žádostí o podporu žaloby proti prezidentovi, zaslanou nejlépe e-mailem, přímo na svého senátora – kontakt najdete na www.napistejim.cz ,“ připomíná ještě Janeček.

Nebyla to chyba, ale úmysl, říká Karel Janeček
Podle něj reakce odcházející hlavy státu na dění kolem novoroční amnestie utvrzují řadu občanů v tom, že nešlo o pouhé pochybení, nýbrž o předem připravovaný úmysl. A proto pokládá žalobu k Ústavnímu soudu za jediný způsob, jak tento bezprecedentní čin právně kvalifikovat. Věří prý, že senátorky a senátoři si uvědomí vážnost situace i svou historickou odpovědnost a budou pro podání žaloby proti prezidentovi hlasovat.

Text, pod který se lidé podepisují, najdete ZDE

Závěrem je třeba vysvětlit, do jaké míry se skutečně dá nahlížet na konání Václava Klause jako na velezradu (mimochodem, už i kvůli restitucím padalo toto silné obvinění, pozn. red.).

Co je to velezrada, koho se týká a jak se její definice mění?
Velezradou je podle zákona o Ústavním soudu jednání směřující proti svrchovanosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.
Podle Wikipedie je zrada záměrné a druhou stranou nečekané porušení závazku, povinnosti, očekávání, slibu a podobně, zvlášť směřuje-li toto jednání proti někomu, komu je člověk povinován loajalitou. V užším smyslu ve vztahu ke státu je pak zrada trestný čin spočívající v jednání proti státu, jehož je člověk občanem. Za zrádce tedy bývá považován člověk, který se snaží svrhnout vládu, pomáhá cizí mocnosti při vedení války proti jeho zemi, jedná proti základním hodnotám hájeným státem apod.
Mimo trestní zákoník, avšak přímo v Ústavě České republiky, se objevuje pojem velezrada, která je specifickým ústavním deliktem. Stíhaný za něj může být pouze prezident České republiky, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu.

V celém ústavním pořádku České republiky však dosud neexistovala žádná definice jednání, které by bylo velezradou. Až v zákoně o Ústavním soudu je definována jako „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“. Trestem za velezradu může být jen ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
V souvislosti se změnou systému prezidentské volby na přímou se s účinností od 8. března 2013 ale úprava velezrady změní. Ústava už bude obsahovat její definici, ačkoli ve stejném znění jako v zákoně o Ústavním soudu. Navíc bude nově možné prezidenta stíhat i pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Senát ale zároveň k podání ústavní žaloby bude vždy potřebovat souhlas Poslanecké sněmovny.

Někteří senátoři pokládají podporu za svoji povinnost
Výzva k podání žaloby byla podaná koncem ledna. Jednou z prvních, kdo v Senátu výzvu podpořil, byla jeho místopředsedkyně Alena Gajdůšková (ČSSD).
„Jestliže takto velký počet lidí cítí, že byli zrazeni a že byly porušeny principy právního státu, tak my máme povinnost se tím zabývat,“ sdělila ParlamentnímListům.cz.
Podle Františka Bublana (ČSSD) jsou si ale všichni zúčastnění vědomi toho, že jen s amnestií neuspějí, a proto hledají i další argumenty.
“Mně spíš vadí takové to nekonání, které prezident Klaus svými protievropskými postoji deklaroval. To, že například odmítal podepsat Lisabonskou smlouvu. Dalším příkladem tohoto nekonání by mohl být fakt, že se nesnažil doplnit Ústavní soud, nikoho už nenavrhoval,” popsal Bublan, exministr vnitra.
Odmítl pak i to, že by v tomto případě mělo jít pouze o symbolický akt. Přesto připustil, že do jisté míry to může být do budoucna symbolikou nebo signálem, aby se prezidenti chovali ústavně. "Nikoli svévolně, nebo aby si tam hojili nějaké své postoje,” shrnul Bublan.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Je to kampáááň. Europoslanec nevěřícně zíral, co se 17.listopadu organizovalo na podporu Drahoše

10:12 Je to kampáááň. Europoslanec nevěřícně zíral, co se 17.listopadu organizovalo na podporu Drahoše

Europoslanec Jan Zahradil (ODS) se ve svých facebookových příspěvcích vyjádřil k výročí 17. listopad…