Na veřejnou službu bez odměny mohly úřady práce od letoška posílat lidi, kteří byli aspoň dva měsíce bez práce. Pokud by odmítli, přišli by o podporu a dávky a museli by si platit i pojištění. Ústavní soud v úterý část zákona o zaměstnanosti, která zaváděla toto opatření, zrušil. Je podle něj v rozporu se zákazem nucené práce i některými základními právy.

Uchazeči o zaměstnání, kteří veřejnou službu nyní vykonávají a nemají o ni zájem, by měli požádat úřad práce o aktualizaci takzvaného individuálního akčního plánu. Úřad práce z něj veřejnou službu vyjme.

Ministerstvo práce chce veřejnou službu nezaměstnaných zachovat. Změní ale její podmínky tak, aby vyhověla výtkám Ústavního soudu. Ministryně Ludmila Müllerová (TOP 09) v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce řekla, že by se měla prodloužit lhůta, po jejímž uplynutí mohou úřady práce nezaměstnané na veřejnou službu posílat. Ve hře je i možnost, že by stát za veřejnou službu částečně platil.

"Po necelém roce realizace veřejné služby v novém režimu hodnotíme toto opatření aktivní politiky zaměstnanosti jako efektivní nástroj k aktivizaci uchazečů o zaměstnání, kteří mají skutečně zájem realizovat se na trhu práce," uvedl mluvčí Úřadu práce ČR Jiří Reichl.

Podle něj může být nyní dosavadním poskytovatelům veřejné služby nabídnut příspěvek na zaměstnání uchazeče o práci, který by mohl být využit například k nahrazení náhlého výpadku pracovní kapacity na pracovišti.