Návrh zákona navrhoval zpřesnit povinnosti vlastníků a nájemců zemědělské půdy, stanovit povinnosti při zajištění protierozní ochrany půdy a upravit systém hodnocení znečištění půdy škodlivými látkami. Novela, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí, dále měla uložit opatření k nápravě nebo uchování dat o kvalitě půdy. Reagovala i na přijatou strategii a projednávanou rámcovou směrnici EU pro ochranu půdy a na české právní prostředí, například na katastrální zákon, zákon o zemědělství nebo stavební zákon.
Návrh řešil i pokuty za porušení zákona
Norma také upravovala kompetence orgánů ochrany zemědělského půdního fondu. Například měla snížit administrativní i finanční zátěž tím, že zruší jeden stupeň státní správy, a to správu vykonávanou pověřenými obecními úřady.
Návrh řešil i pokuty za porušení zákona. Pokuta by se měla pohybovat do deseti milionů korun. Pokuty, které by udělila inspekce, by šly do rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR. Pokuty udělené obecním úřadem s rozšířenou působností by se dělily rovnoměrně mezi obec a státní fond.
Zákon je účinný od roku 1992, zásadněji byl novelizován před třemi lety, kdy se zavedlo podstatné navýšení odvodů za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. To bylo jedním z nástrojů k řešení dopadů zvýšení cen energie zapříčiněné nárůstem produkované elektřiny z obnovitelných zdrojů. Touto poslední novelizací se upravila pouze výše odvodů a jejich alokace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
