„Intelektuální potenciál našich vlastenců stál opravdu za to. Genetické pojetí vlastenectví, které si nezadá s nacismem, schované za pojmem ‚biologická determinace češství‘, volání po ‚povinnosti režimu chránit životní styl většiny, která pije slivovici a jí chleba se sádlem‘, popsal Vávra a všímal si toho, jak diskutující hovořili napříkklad o vyšlechtění lidských bytostí.

„Záměr předvést myšlenkovou základnu českého nacionalismu se bezesporu vydařil. Šlo o přehlídku nejpokleslejšího provincionalismu, který by byl komický i v prostředí hospody čtvrté cenové skupiny. Nacionalismus je skutečně sen, představující národ jako nejvyšší Jsoucno,“ dodal. 

„Je možné, že hospodské blábolení našich apoštolů tohoto metafyzického snu části publika vyhovuje. Ale pokud se tohoto snu nezmocní někdo opravdu schopný, tak se nemusíme bát. Samozřejmě může nastat jiná situace, která dá vzniknout novému spasiteli. Ale z těch současných to, přes Okamurovu, Klausovu či Foldynovu snahu, nikdo nebude,“ uzavřel se slovy, že politici ostatních stran by tomuto snu neměli pomáhat.

„To zjistila ODS, která svojí nacionalistickou rétorikou dala vyrůst Klausovi ml., i ČSSD, která díky Chovancovi vybudila protiuprchlickou náladu a pomohla Okamurovi. S čertem si zahrává i premiér Babiš, když po vzoru Orbána zkouší národnostní nótu. Přitom nikdo z dnešních politiků nebude schopen čelit věrozvěstovi, který si metafyzický sen skutečně osedlá,“ uzavřel Vávra a varoval před podporováním českého nacionalismu.

Jan Vávra byl nejprve velkým parťákem generálního ředitele TV Nova Vladimíra Železného. K jejich rozkmotření došlo v roce 1999 poté, co byl Vávra jmenován místo Železného do funkce generálního ředitele ČNTS. Železný tehdy z pozice šéfa CET 21 jako vlastníka licence odvolal Vávru z funkce šéfa zpravodajství. Vávra tehdy také uváděl nedělní relaci Sedm čili sedm dní. Pořad se vysílal stejně jako konkurenční pořady po nedělním poledni.