„Jen ať si žalují. Bude se to líp prodávat,“ odvětila prý vydavatelka Petra Paroubková redaktorům deníku Blesk na námitky, zda neočekává v souvislosti s vydáním Rathova románu z pryčny vlnu žalob. Bývalý středočeský hejtman a stále ještě poslanec totiž nešetří nikoho.
Ta již dříve pro ParlamentníListy.cz vysvětlila svůj záměr vydat Rathovu verzi případu poněkud altruističtěji: „Každý, kdo přemýšlí, asi musí tušit, že je v tom jeho případě tolik podivností, nejasností, že to musí vyvolávat spoustu otázek i pochybností," uvedla v září. „David Rath ode mne dostal nabídku, kterou chvíli zvažoval a pak přijal. Nicméně myslím, že kniha se již v té době rodila. Osobně jsem neměla možnost s ním mluvit, proto většina dohod a konzultací proběhla přes dopisy," doplnila k tomu pro ParlamentníListy.cz nakladatelka nedávno.
Značná část speciální ochutnávky je věnována popisu zatčení před domem Rathovy přítelkyně Kateřiny Pancové v Rudné u Prahy. Rath líčí: „Odcházím, v chladném vzduchu za mnou zaklapnou vrátka, když v tom: „Policie České republiky! Jste zatčen pro přijetí úplatku. Vydáte úplatek dobrovolně?“ řvou na mě. Zírám na skupinku lidí, kteří se skrývali za rohem branky. Vypadají spíš jako novináři. Jeden drží kameru a natáčí mě. V čele mají menší černovlásku,“ popisuje své zatčení.
Když je ujistí, že žádný úplatek nemá, začne černovláska vykříkovat, že přistoupí k osobní prohlídce. Při ní z krabice vína, stojící kousek od Ratha a skupinky policistů, vykouknou svazky bankovek. „To je tedy zajímavé víno,“ konstatuje politik.
Mezitím prý další policisté, tentokrát zakuklení, za pomoci rozbití oken, granátu a masivního beranidla vniknou do domu, odkud vyvedou Kateřinu Pancovou a Petra Kotta. Pak Rath popisuje život v litoměřické věznici, kde musí při každé návštěvě advokáta vykonávat prohlídku se staženými trenýrkami. Vzpomíná na své běhání po betonové střeše věznice, ze kterého prý strašně bolí kolena, nebo na kaskadérskou jízdu do Poslanecké sněmovny, která má rozhodovat o Rathově vydání. „Dělej, pořádně to vosol, ať těm debilům od televize ujedeme,“ líčí poslanec.
To vám nezapomenu, ministře
Již dříve pustil bulvár ukázku, ve které Rath jako ministr zdravotnictví odmítne nabídku podnikatele Romana Janouška (v díle se jmenuje „Cukroušek“), že se o něj bude do smrti starat, když neodvolá ředitelku VZP Jiřinu Musílkovou a nezruší smlouvu na předražený časopis pro pojištěnce VZP. Nyní přináší pokračování, ve kterém se po nějakém čase s Janouškem sejde na oslavě narozenin svého známého.
Známý prý Ratha odvedl do privátního salónku, kde „seděl Curkoušek v pistáciových kalhotách a růžových kotníčkových botkách z jemňounké kůže.“ Objímal se prý s Vladislavem Husákem, v té době nejvýše postaveným policistou v zemi. Známý prý Ratha popostrčil a naznačil všem, že by měli zakopat válečnou sekeru a začít spolupracovat.
Policejní prezident jej prý již mírně zastřenou řečí vyzval k přisednutí, načež do sebe musel Rath na vzpamatování „kopnout“ nabídnutého panáka whisky. Aby projevil dobrou vůli po družbě, obrátil se prý na Cukrouška: „Doufám, že už jste rozchodil ten časopis. To se vážně nedalo, přeháněli jste to,“ snažil se podnikateli domluvit.
„Ten časopis Vám, ministře, hned tak nezapomenu,“ odvětil prý podnikatel, načež začal Ratha ignorovat a obrátil se na policejního prezidenta: „Připravil mě o strašný prachy, chápeš to?“ Ten se však prý v tu chvíli zajímal jen o whisky v láhvi.
Za všechno může Kikina!
Mezi ukázkami se objevuje i několik kratších vzpomínek na jednotlivé politiky. Například na Jaroslava Tvrdíka, přezdívaného v románu Jarda Měkkýš. Ten několikrát vystupuje jako přísný strážce stranické pokladny, který „nám nic nedá“. Před volbami v roce 2010 prý projevil svou manažerskou genialitu, když doporučoval kandidátům ČSSD, aby na pódiu hrdinně čelili smršti vajíček, házených politickými oponenty. „Navrhoval jsem, ať si vezmeme deštníky, ale Jarda Měkkýš to odmítl, že by pak efekt mučedníků nebyl dokonalý,“ popisuje Rath. Po mítinku prý byli všichni kandidáti otrávení, jen Měkkýš měl radost. „Radostně si prohlížel fotky rozstřikujících se vajíček po obličejích. Bohužel jeho odhad, že nám to pomůže vyhrát volby, opět nevyšel,“ uzavírá tehdejší poslanecký kandidát.
Popisuje rovněž své setkání s Andrejem Babišem, který jej prý pyšně provázel svým potravinářským impériem. Když jej Rath spražil, že dnes už by na své podnikání dotaci z EU nedostal, optal se jej pro odlehčení, co po něm pravicoví politici chtěli za zprostředkování dotace. „Neustále po mně niekto niečo chce,“ odpověděl prý podnikatel znechuceně ve své mateřštině. „Všeci sú zloději a nejhorší je Kikina, ten může za všetko,“ rozčílil se prý. Kdo je Kikina, prý Rath dodnes netuší.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
_profil_top.jpg)
