Významný ruský akademik: Dokud nezačal velký konflikt, je třeba svolat kongres národů

22.06.2015 20:25

Sergej Karganov, politický ekonom, děkan Fakulty světové ekonomie a mezinárodních záležitostí a bývalý poradce prezidentů Putina a Jelcina, vydal na serveru Russkaja Gazeta zamyšlení nad celosvětovou situací. Rozpadem a vznikem nových aliancí, návratem i odklonem od tradic a vzestupem nových mocností. Je na čase uspořádat další Kongres ve Vídni.

Významný ruský akademik: Dokud nezačal velký konflikt, je třeba svolat kongres národů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka Ruska

Letos proběhlo mnoho výročí, jedno je však opomínané. Je tomu 200 let od porážky Napoleona a Vídeňského kongresu, který ji následoval. Tehdejší spolupráce byla vcelku jednoduchá, jelikož vlády jednotlivých zemí od sebe neměly názorově zase tak daleko. Největším jeho úspěchem byla podle Karganovova poválečná dohoda, která „byla relativně spravedlivá a neponížila poraženou Francii“.

Uběhlo několik desítek let a dnes světový mír stojí a padá na vlastnictví jaderných zbraní a jednotlivé mocnosti jsou od sebe názorově na hony vzdálené. Západ opouští svoje tradice, zatímco Východ se k nim navrací, přičemž využívá již ozkoušených postupů a vyvarovává se chyb Západu a dostává se na výsluní. Evropa již není tou hybnou silou, jakou byla celou polovinu minulého tisíciletí a Spojené státy se také začínají vytrácet z veřejného prostoru.

„Západ, který již vidí, že bojuje předem prohranou bitvu, si sundal rukavice a skoro opustil své pokrytectví, zatímco porušuje pomalu všechny svoje morální, právní a politické normy, které prosazoval, když byl na vrcholu moci a prosperity,“ píše Karganov.

Slábnutí Západu lze pozorovat například na ústupu Spojených států z Evropy a Blízkého východu, jak za sebou nechávají jen další krize a konflikty. Ústup je to sice postupný a potrvá dlouho, jisté ale je, že USA se stahují. „Možná, že plánují velký návrat s jejich ohromnou vojenskou silou nebo chtějí, aby na nich jejich spojenci byli závislí. Nebo USA přišly o svoji strategickou perspektivu a jsou ztracené ve světě, který nejede podle jejich scénáře,“ uvažuje Karganov.

Zároveň Karganov předpovídá vzestup národní politiky, ke kterému dochází napříč Evropou již teď, a také návrat geopolitiky na celosvětové úrovni. Hybnou silou ale nebudou armády, nýbrž ekonomika, což je důsledkem postupující demokratizace světa, poněvadž podle Karganova se všechny vlády postupně usměrňují. Autoritářské dávají více pozor na potřeby svých obyvatel, liberální upevňují svoje pozice, ať tak nebo onak, vzájemně se všechny přibližují.

A právě snaha ekonomizovat světovou politiku staví základy pro novou formu globalizace. Vznikají nové regionální ekonomické aliance, kterým místní začínají věřit výrazně více než světovým institucím, jako je Světová banka či Mezinárodní měnový fond.

Spojené státy si snaží udržet pozici skrze smlouvy Transpacifického (TPP) a Transatlantického obchodního partnerství (TTIP) a je možné, že Evropa v tomto s USA potáhne za jeden provaz, i přesto, že z těchto smluv nebude nijak prosperovat. Jen aby měla ochranu před Ruskem.

Jednou z klíčových událostí, která napomohla rostoucí „deglobalizaci“, jak Karganov popisuje vznik nových lokálních aliancí, bylo uvalení „ekonomických jaderných zbraní“, tedy sankcí na Rusko. Rusko reaguje tak, že se samozřejmě obrací na jiné země, které by s ním mohly spolupracovat a vznikla tak pravděpodobně nejsilnější aliance vůbec, tedy spolupráce mezi Ruskem a Čínou.

Rusko a Čína se totiž letos v květnu dohodly na spolupráci v integraci Eurasijské ekonomické unie a výstavbě Nové hedvábné stezky. Což jsou projekty, které mimo jiné mají pomoci západní Číně a je vysoká pravděpodobnost, že na nich mohou svoje ekonomiky notně přiživit i země EU.

Podle Karganova je na čase, ještě dokud nezačal další velký konflikt, uspořádat „Forum Eurasijské spolupráce, vývoje a bezpečnosti, moderní verzi Kongresu ve Vídni, který by vyzkoušel a nastavil pravidla pro celý Eurasijský kontinent“. Jeho cílem by bylo vytvořit nový systém pro 21. století.

„Nový Vídeňský kongres by mohl být úspěšný i z dalšího důvodu. Vypadá to, že nepřátelstvím rozervaný svět směřuje ke splynutí sociopolitických modelů,“ píše Karganov a vysvětluje, že tržní ekonomika funguje prakticky po celém světě a vlády jednotlivých států jsou si názorově stále bližší.

Nejistá je podle něj role Spojených států, které by se měly rozhodnout, kým jsou. Na druhou stranu Rusko je jedním z velkých hráčů, který „se svojí globálně orientovanou elitou, špičkovou diplomacií a zeměpisnou polohou, může udělat hodně pro výstavbu tohoto nového světa“.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: spa

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…