Chavezová tvrdí, že sedm let po usednutí Obamy do prezidentské funkce jsou Spojené státy mnohem slabší a v souvislosti s tím je proto i celý svět méně bezpečným místem. „Prezident Obama neměl stahovat vojáky z Iráku. Tento krok umožnil skupinám Islámského státu převzít kontrolu nad většími městy v Iráku. Jeho oznámení o stažení vojáků z Afghánistánu zase k větší aktivitě povzbudilo radikály z Tálibánu, o čemž svědčí i poslední události v Kundúzu. Co je však nejdůležitější, bezzubá politika Obamy na Blízkém východě připravila půdu pro ruskou nadvládu v regionu,“ vyčítá americkému prezidentovi Chavezová.
„Díky váhání Obamovy administrativy má nyní Rusko v syrském vzdušném prostoru třicet bojových letounů, které podnikají letecké údery proti odpůrcům prezidenta Asada z řad syrské opozice. Brzy tam navíc mohou přijít další údajní ruští dobrovolníci, které již Rusko využívalo v konfliktu s Ukrajinou. Mezitím také Rusko vyslalo ze své válečné flotily v Kaspickém moři několik střel, které znovu nemířily na Islámský stát, ale na členy opoziční Syrské svobodné armády,“ uvádí Chavezová s tím, že ruské letouny navíc narušily vzdušný prostor Turecka, které je spojencem NATO.
Podle Chavezové by bylo dost tristní už jenom to, kdyby ruská intervence v Sýrii chtěla pouze podpořit „vražedný Asadův režim“, který je příčinou čtvrt milionů mrtvých Syřanů a tří milionů lidí bez domova. Dle jejího názoru však prý Putin sleduje mnohem víc. „Role Ruska je ještě zákeřnější, protože se snaží zvýšit vliv Íránu v regionu. Jeví se tak mnohem pravděpodobnější varianta, že dojde ke konfliktu mezi Íránem a jeho sunnitskými sousedy. A abychom nezapomněli, tak Rusko stále posiluje na poli jaderných zbraní. V současné době disponuje 1582 jadernými hlavicemi a 515 mezikontinentálními balistickými raketami. Dohromady tedy činí ruský jaderný arzenál 4500 hlavic. Ještě snad není někomu jasné, komu jsou tyto zbraně určeny?“ táže se Chavezová.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Chavezová míní, že by se měly Spojené státy poučit z kubánské krize, kdy stál svět na prahu jaderné války. „Sověti v roce 1962 umístili na Kubě jaderné rakety, ale tehdejší americký prezident John F. Kennedy nenechal tuto provokaci bez povšimnutí. Vyslal americké lodě, aby ostrov blokovaly. Během třinácti dní se k lodím přiblížily sovětské lodě i ponorky, ale žádná z nich nezaútočila. Sověti nakonec své jaderné rakety stáhli zpět, když se Spojené státy zavázaly, že Kubu nenapadnou. Sýrie sice není blízko USA jako Kuba, ale přesto představují ruské operace v této zemi strategickou hrozbu. Bez ohledu na to, jestli bude čelit odhodlání Američanů, větší válka je nevyhnutelná,“ míní Chavezová.
Blízký východ považuje americká publicistka za „křesadlo“, jehož jiskry mohou vzplanout v mohutný požár kdekoli v regionu. „Pokud získá Írán jaderné zbraně, bude Izrael čelit existenční hrozbě. Ruskem podporovaný Írán bude stejně tak ohrožovat Saúdskou Arábii a další státy Perského zálivu. Mocenský vzestup Ruska je stejně tak rizikem pro Evropu. Co potom zastaví Rusko od jeho případného úmyslu zaútočit na jeden ze svých bývalých satelitů např. v Pobaltí? Spojené státy se věnovaly ekonomickým sankcím, ale udělaly málo pro Ukrajinu, aby mohla země úspěšně bojovat proti povstalcům. Washington neposlal Kyjevu žádné útočné zbraně proti ruským tankům a dalším těžkým zbraním. Jestliže nejsme ochotni pomáhat těm, kteří bojují s ruskou expanzí, Rusko získá další území a stane se opět supervelmocí,“ obává se Chavezová.
Navzdory svým slibům prezident Obama dle Chavezové značně poškodil postavení USA ve světě. „Na nějakou nápravu může být v posledním roce jeho funkce již pozdě. Zatím se totiž ani nezdá, že by se o to aspoň pokusil,“ uzavírá Chavezová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
