Česko se po boku Británie nepřipojilo k podpisu smlouvy o fiskální unii v rámci EU. Od opoziční ČSSD, ale také od koaliční TOP 09 si za to premiér Petr Nečas (ODS) vysloužil ostrou kritiku. Šéf pravicové vlády ovšem vždy opakoval, že není třeba přistupovat na fiskální pravidla EU, když si můžeme stanovit podobná pravidla na národní úrovni. Občanští demokraté, proto naznačili, co by mohla česká finanční ústava obsahovat.
Finanční ústavu akceptují všechny strany
„Ještě letos je potřeba prosadit finanční ústavu. Její součástí je dluhová brzda na úrovni 45 procent HDP. Pokud by se státní dluhy dostaly nad tuto povolenou laťku, ti, kdo se podílejí na přípravě státního rozpočtu, tedy ministři a poslanci, by mohli přijít až o 20 procent platu,“ říká premiér.
ODS prosazuje stanovení dluhové brzdy na 45 procentech HDP. Přitom již loni se český dluh přiblížil 40 procentům, překročení budoucích pravidel finanční ústavy se tak může odehrát velmi brzy. Zajímavé je, že se základními principy finanční ústavy tak, jak ji navrhují občanští demokraté, souhlasí všechny strany zastoupené ve sněmovně. V budoucnu by se stejná rozpočtová pravidla mohla týkat také hospodaření krajů a obcí.
Poslanci často neví, o čem hlasují
ODS usiluje také o zřízení Národní rozpočtové rady, která by měla dohlížet na dlouhodobější vývoj českých financí. Tento nápad však vyvolává řadu otázek. Je např. přípustné, aby se demokraticky zvolení zákonodárci podřizovali v rozpočtových otázkách radě, která nebyla zvolena občany? Ostatně, rozpaky budí i navrhovaná sankce snížení poslaneckého platu o dvacet procent. Proti této ideji se staví např. končící soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
„Je to forma trestu. A trestat máte za úmyslné jednání. To by bylo v politice velmi složité,“ říká místopředsedkyně Ústavního soudu Wagnerová. „Poslanci často nemají tuchu, jak zákon, pro nějž hlasují, zvedne výdaje. Té materii často odborně nerozumí. Takže se budou muset spoléhat na toho, kdo zákon předkládá a prosazuje. Chápu dobré úmysly, jimiž je ten nápad veden, ale obávám se, že to může výrazně zúžit prostor pro politické rozhodování,“ míní soudkyně.
Klasickým příkladem, kdy poslanci netušili, jak obrovské finanční dopady může schvalovaný zákon mít, byla třeba podpora solární energie. Zároveň je třeba zamyslet se nad tím, jakou cestou může být dodržování finančních pravidel dosahováno. Kupříkladu v Maďarsku, kde již institut dluhové brzdy funguje, sáhli politici ke znárodnění penzí, aby nepřekročili stanovená pravidla.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
