Pokud však minimální podíl biopaliv ve své produkci nesplní, bude jim hrozit přísnější pokuta. Počítá s tím vládní novela zákona o ochraně ovzduší, kterou dnes v prvním kole podpořila Sněmovna. Nyní se jí budou zabývat sněmovní výbory. Novela reaguje na nové směrnice EU.

Sněmovna už totožnou novelu projednávala loni, ale do voleb o ní nestihla rozhodnout. Evropská unie změnou legislativy zvýhodňuje použití odpadních tuků pro výrobu biopaliv. Měla by snížit náklady dodavatelů benzinu na splnění povinného minimálního podílu biopaliv. Dodavatelé si navíc budou moci do snížení emisí skleníkových plynů zohlednit zemní plyn či zkapalněný ropný plyn, vysokoprocentní biopaliva, elektřinu a případně vodík, které pro dopravní účely dodali.

Dodavatelé pohonných hmot musí nyní do benzinu přimíchávat nejméně 4,1 procenta biopaliv, do nafty šest procent biopaliv. Novela tyto podíly nemění.

Ministerstvo „předpokládá, že předložený návrh bude mít mírný negativní dopad na sektor zemědělství“ vzhledem k tomu, že dodavatelé začnou používat ve větší míře jiná biopaliva než z potravinářské biomasy. Pokročilá biopaliva jsou vyráběná z odpadů a nepotravinářské biomasy, například z řas, slámy nebo glycerolu.

Norma má také změnit výpočet sankce za nesplnění povinnosti snížení emisí skleníkových plynů, která nyní může dosáhnout až deseti milionů korun. Nově má být vypočítávána jako desetinásobek množství emisí skleníkových plynů v kilogramech, které zapříčinilo nesplnění povinnosti. Ministerstvo si od toho slibuje vyšší odrazující účinek pokuty.

Změna zákona má začít platit od 1. července letošního roku.